U prilezitosti steho vyroci potopeni Titaniku se v Liverpoolu, jeho duchovnim meste, vynorila cela spousta vzpominkovych akci. Mezi nimi napr. vystava pod nazvem “Titanic – The untold story“ v mistnim namornim muzeu, obsahle pojednavajici o mene znamych skutecnostech a lidskych osudech tykajicich se teto lodi. Nektere akce zacaly uz v breznu a vyvrcholily prave minuly tyden.
Tou nejznamejsi a nejviditelnejsi byl zcela urcite spektakularni projekt “Sea Odyssey“. Uskutecnil se v provedeni francouzske divadelni spolecnosti Royal de Luxe sidlici v Nantes, zalozene r.1979, ktera sestava z cele armady hercu, umelcu, spisovatelu, techniku, ale i remeslniku. Mnozi jeji clenove pro ni pracuji jako dobrovolnici. Spolecnost je ve svete znama nejen diky svy projektum ulicniho divadla, ale predevsim pouzivanim novym a neotrelych napadu a technologii. Hraji zasadne jen venku v otevrenych prostorach.
Liverpool mel opet moznost videt je v akci o vikendu 20.-22.4., kdy v jeho ulicich ztvarnili pomoci slozite ovladanych obrich loutek (marionet) dojimavy pribeh divky, jejiz otec neprezil ztroskotani Titanicu. Zakladem pribehu, ktery stvoril umelecky principal Royal de Luxe Jean-Luc Coulcourt je skutecny dopis ditete, na ktery narazil kdyz hledal temata k akcim v ramci projektu Liverpool – Evropske mesto kultury pro rok 2006.
Napsala a odeslala ho 13.dubna 1912 desetileta May McMurray, ktera v te dobe bydlela se svou rodinou v liverpoolske ctvrti Kensington. Jeji otec William McMurray (43 let) byl na Titanik najat jako steward v pokojich lepsich hostu. May mu v dojemne milem dopise posila cetne pozdravy od svych dvou sourozencu – bratra a sestry a od sve matky, a lituje, ze s nim nemohli byt v Southamptonu kdyz lod vyplouvala. Pise, ze se ji to zda jako cela vecnost co ho naposledy videla a jak moc se ji po nem styska a ze doufa, ze ho zase brzy uvidi. Dopis sveho adresata nikdy nenasel a po case byl vracen zpet odesilateli. Nyni je exponatem v liverpoolskem namornim muzeu.
William McMurray a pribeh jeho rodiny je smutny. Puvodne mel totiz slusnou sanci se zachranit. Prave se mel nalodit na jednu ze zachrannych lodi kdyz ho velici dustojnik poslal zpet aby nasel nejakou vodu a susenky, patrne jako zasoby pro dobu cekani na zachranu. Co se s nim stalo dal se nevi, ke clunu se zpet uz nevratil a jelikoz na nej nemohli dele cekat, jeho misto obsadil na vyzvu dustojnika nejaky gentleman stojici pobliz. Clun pozdeji nasla spolu s ostatnimi Carpathia a jeho pasazery pak vysadila v Newfoundlandu. Onen gentleman se o muze, jehoz misto na posledni chvili zabral, zajimal. Po case se pres New York vratil zpet do Britanie a neprodlene se odebral do kancelari White Star Lines kde mu byly poskytnuty rodinne detaily a adresa McMurrayho rodiny, kam se skutecne vypravil. Pri setkani s vdovou a detmi jim pak rekl, co se s jejich milovanym vlastne stalo. Oni sami obdrzeli zpravu o jeho smrti 17.dubna – prave v den vyroci svatby – a dle svedectvi jejich potomku, nikdy se tak zcela z teto rany nevzpamatovali. Obzvlaste Williamova zena, ktera zemrela ve veku pouhych 37 let par let po tragedii na leukemii. Mala May pry jeste roky cekala, ze se jednoho dne doma otevrou dvere a otec se prece jen vrati, tak jak se to stalo vzdy pri jeho predchozich navratech z lodnich cest.
Vyfabulovany pribeh, vytvoreny na pozadi techto historicky udalosti sestava ze tri obrich loutek – divky, jejiho psa a stryce, kteri maji patrit do sveta obru. Kdyz se divcin otec (v pribehu take z obriho plemene) utopi pri ztroskotani lodi, jeho bratr si zamane ze se nauci potapet. Trva mu sto let, nez si udela potapecsky oblek a najde vrak Titaniku, kde pohrbi telo sveho bratra a vyzvedne postackou bednu s dopisy ktere meli napsat pasazeri vcetne divcina otce, a pak kraci po morskem dne k Liverpoolu, aby je predal pribuznym utonulych. Prave kdyz dorazi do mesta, vzpomene si obri divka ze si prece jen zkusi jake to je plout na lodi. Ubira se se svym psem Xolem ulicemi mesta a v pristavu se pak setka z vody se strycem. Tak se po sto letech dozvida, co se vlastne s otcem stalo a dostava jeho dopis. (Pro obry neni sto let zas tak moc, soudi autor). Vudci myslenkou pribehu je spojit stoletou tragedii s dnesni dobou. Ukazat, ze i po tech letech ma Titanik mestu stale co rict, ze se na jeho tragicke pasazery nezapomnelo, pricemz jsou do nej zakomponovany i prvky moderni doby. Treba fotbal a jeho fandovstvi, ktere je v tomhle meste jednou z hlavnich vasni jeho obyvatel.
Prave proto byl pocatek cest obri divky a jejiho psa stanoven pobliz fotbalovych stadionu v Anfieldu (cerveny FC Liverpool) a Godison Park (modry Everton), pricemz pri svych dalsich cestach mestech nachodili celkem 23 mil. V prvni den, v patek, se divka a jeji stryc pohybovali po ulicich oddelene. V sobotu vecer, po dalsi celodenni prochazce v ulicich doslo konecne k jejich setkani v Kings dock v arealu liverpoolskych doku, kde byla za pomoci techniky divka dojemne posazena na klin sveho stryce, aby tam pak spolu (za hlasiteho oddychovani) preckali noc. V nedeli, v zaverecny den tohoto spektaklu se marionety i cela Royal de Luxe s Liverpoolem rozloucili a odpluli po rece Mersey, kdyz byly predtim jeste verejnosti obry predany dopisy ucastniku komunalnich projektu, popisujicich ruzne zazitky, prani a pozdravy.
Sea Odyssey je vpravde masivni akce. Jen o loutky se primo staralo a vodilo je 110 lidi. Rikali si Liliputove, nebot v porovnani s obrimi marionetami tak skutecne vypadali – jmeno prevzali ze zname knihy o Guliverovi. Dalsich 250 dobrovolniku jim pomahalo pri vodeni loutek v ulicich. A dalsi stovky pomahaly spolu s policii a dalsimi institucemi organizovat dopravu a poradek ve meste. Ocekavalo se, ze do mesta pribyde pres vikend nejakych 250 000 lidi. Soude podle toho co jsem tam videla ja to byl jeste docela skromny odhad. Celkove pry celou show videlo na 600 tisic lidi.
Zvladla jsem se tam dostat akorat v sobotu, ale muzu rict, ze vsecko probihalo bezvadne. Doprava byla samozrejme ruzne odklanena, coz mohlo pusobit nekterym lidem problemy, avsak nikde jsem nevidela ze by se nekdo hadal a nebo protestoval. Pomocnici na ulicich vedeli presne kam se jet da a kam uz ne, tudiz dokazali byt dobre napomocni. Obcane byli jiz dlouho dopredu informovani a varovani, ze tato akce zpusobi uzavreni podstatne casti stredu mesta, nehlede k tomu, ze bude obtizne se tam celkove dostat.
Dav, ktery loutky doprovazel byl impozantni. My jsme tam sli v poctu sesti lidi, ale nakonec jsme kazdy skoncili nekde jinde, protoze propletat se davem vzdy stejnym smerem bylo narocne. Taky priblizit se bliz k loutkam pokazde az tak uplne neslo. Proto tedy fotografie, ktere sem dam, nejsou vzdy nejlepsi. Lip se mi to ale nepovedlo. V nedeli jsem se tam uz bohuzel na zaverecny gala program nedostala, nebot me ten samy vecer cekala dalsi spolecenska akce nekde jinde.
Snad si tedy udelate nejaky dojem o co slo alespon z toho, co jsem zvladla vyfotit v sobotu.
Tento prispevek jsem puvodne ani nezamyslela delat, protoze jsem si nebyla jista, zda vubec zvladnu se do city vypravit. Nakonec se to povedlo, i kdyz az pozdeji odpoledne, a tudiz mam aspon nejakou dokumentaci. Prispevek z liverpoolskeho namorniho muzea bude tedy na rade az priste.
Ponorme se tedy do pribehu obri divky, jejiho stryce potapece a psika Xolo.
Strycek s divkou na kline tedy usnuli a my jsme se zacali rozchazet. Navecer prestalo prset a tak trosku se vycasilo. Vzduch byl ostry a studeny, vonel soli, morem (a dalkami). Pro astmatika prave lazne.
V docich zacinal vecer a vsude bylo rusno.
Kdo by chtel videt vic fotek (a lepsich nez ty moje), ten necht at klikne na tenhle odkaz:
Samazakanalem's Blog 
Comments on: "Sea Odyssey Liverpool … od SZK" (12)
Doufam, ze ten odkaz pujde otevrit i u nas v CR. Jsou tam totiz jednak fotky vic zblizka, a predevsim i z odjezdu loutek z Liverpoolu coz jsem ja sama nevidela.
Jde. Super! 😀
Koukám, že i loutkoherec se může zatraceně nadřít! Působivý nápad! U Titaniku je mi vždycky dost šoufl. Na jedné straně spousta smrtí, hrůzy a beznaděje, na druhé spousta lesklých penízků, když se to dobře podá. Přesto je tohle ještě, podle mne, právě na té lepší straně. Vzpomínky na neštěstí a hledání odpovědí.
Díky, Ivanko.
No tak tohle musel být úžasný spektákl ! A to počasí k tomu asi patří – když je to v Anglii a u moře. Já bych chtěl do Litrpúlu 🙂
Příběhy lidí z Titaniku mě taky zajímají… fascinuje mě, jak někdy stačí maličkost a lidské osudy se fatálně změní…
No to jo. Ten chudak chlapek se asi zasekl nekde v podpalubi a bylo to. Jak mu asi muselo byt kdyz videl, ze uz to nestiha. Ale je videt, ze i ten gentleman nebyl z oceli. Taky mu nebylo jedno co se stalo. Ten moc dobre vedel, ze nestestim jinyho neprisel o svuj vlastni zivot. Skoda, ze se nevi kdo to byl a co se s nim pak stalo.
Ono tady tedka jelo i bezpocet ruznych dokumentu, nekdy castecne hranych, ve kterych clovek videl nektere osudy ztvarneny. Bylo to fakt zajimavy. Taky diky technice muzeme nazorne videt, temer jako v realu, jak to asi vypadalo kdyz se Titanik potapel. Z pohledu lidi v tech clunech. To musela byt pro ne nepredstavitelne sokujici podivana. Jeste par hodin predtim by je ani nenapadlo pochybovat o spolehlivosti lodi a jeji solidnosti. Museli si pripadat v bezpecni tak jako by byli na pevne zemi. U tak velke lode navic necitili pri beznem pohybu ani nejake vykyvy. A najednou je lod smrtelne ranena a jde ke dnu.
Nevim, co komu kdy White Star Lines udelali, ale meli obrovskou smulu. Ja vim, ze zivoty jsou nejdulezitejsi, ale stejne je mi lito i tech lodi. Te lidske prace co se na to venovala. Tolik krasnych veci co s ni zmizelo, nebo i te zajimave techniky.
Mam takovy pocit, ze jeste dodnes lidi nevysli z udivu, ze se takova lod vubec potopila, nota bene jeste na sve uplne prvni plavbe. Jestli fakt existuje neco jako zla karma, nebo pusobeni hvezd, tak Titanik musel byt narozen pod hodne hnusnou a spatnou hvezdou.
No jo, měli tenkrát smůlu, že si toho ledovce všimli pozdě – to už bylo lepší si ho nevšimnout vůbec a narazit do něj čelně. Páč to by odnesly jen dvě, max. tři přední přepážky, na které byla loď rozdělená a tudíž by to Titanic ustál. Takhle jich ledovec bočně rozpáral víc, tuším že sedm ze 16 a to už bylo moc… Druhá věc je jak probíhala organizace záchranných prací a že se všichni nevešli do člunů…
A těch lodí, co leží na dně moře hlavně díky oběma světovým válkám… stejně jsme divnej druh – dokážeme vytvořit úžasný věci, ale taky všechno nesmyslně ničit…
Ja si nekdy rikam, jestli to neni podstata veci.
Jakoze mame moznost delat dobro i zlo ;-).
A to do toho netaham nejakyho boha.
Za tim musim byt neco vic,
nez jen nejaky fousaty deda na oblacku 😆
To, ze se nevesli vseci do clunu je taky zpusobeno tim, ze tenkrat podle bezpecnostnich predpisu musel mit Titanik zachranych lodi jen urcity pocet, ktery ale majitel lodi sam i sobe navisil o dalsi tri cluny. I tak to bylo jen pro necelych 1 200 lidi. To vis, tenkrat jeste nebyl Health&Safety Department. Tedy ne v takove siri a rozloze jako je dnes. Taky se v podstate netrenovali zachranne akce, nebyly vypracovana zadna schemata zachrannych praci, neexistoval manual ani povinnost trenovat posadku.
Dneska to existuje, cela Evropa se utapi v siti byrokratickych hygienickych a bezpecnostnich narizeni, ktery stoji sileny penize a prodrazuji veskery podnikani i praci, a pak se stane to co s Concordii. Naprosto neproskoleny personal, sesbirany po celym svete aby byl co nejlevnejsi, ktery asi nedostal zadny skoleni nebo jen takovy to fofr a podpis na kus lejstra. Zadny jednotny system jak zvladat situaci kdy je lod v ohrozeni ci ma zavadu. Pritom to bylo hypermoderni plavidlo. No a k tomu kapitan, u kteryho, kdyz vidis ty dokumenty premyslis, jak se jen proboha mohl dostat tak vysoko, na takovou pozici. Bez prehaneni, ten chlap byl naprosto neprofesionalni, sobecky a zbabely idiot, neco jako operetni postava v slusivym kostymu. Ale namornik, profesional a clovek plne si uvedomujici svou zodpovednost to teda rozhodne nebyl.
Krome spousty jinych veci si staci poslechnout zaznamy zachrannyho tymu, kdyz uz teda konecne dorazil na misto – az se kapitan po vic jak hodinovym vahani, s lodi uz povazlive naklonenou rozhodl vyslat nouzovy signal a pozadat o pomoc – kdyz to predtim odmitl ackoli mu volali z brehu co se tam deje (rekli jim ze maji jen vypadek energie a delaji na tom, pritom zcela zjevne narazili na skalu, kazdy to mohl slyset i citit, dokonce i lidi az na tom blizkym ostrove pry slyseli ranu, ale jeste hodinu tvrdila posadka lidem ze se nic nedeje, maji cekat, vratit se do kabin, atd. ackoli pak uz sami oblekli zachranne vesty – pry jen cviceni).
Kdyz se tam konecne dostal zachranny tym, jasne videli ze na lodi je porad plno lidi, kteri na ne mavaji, ackoli kapitan, ktery vydal signal k opusteni lodi uz na ni neni. A ze nevi, kolik lidi na ni zustalo, pricemz pry mu nekdo rekl, ze nekde jsou uz mrtva tela, ale nevedel kolik, sam pry snad videl jen jedno. Absolutni nedostatek nejen charakteru, ale i schopnosti, zodpovednosti. Na co zrovna myslel nevim, ale na ty lidi asi sotva.
Ke konci uz na nej ten velitel vyslovene rval, ze si mozna zachrani svuj vlastni zadek ale tim to pro nej sakra neskonci, at mu laskave da informace protoze on je ten, kdo mu je ma dat a nakonec mu musel natvrdo rict, ze odted veli on protoze uz je to zachranna akce v plnym rozsahu a tudiz ma vyssi sarzi, takze at laskave dela co mu rika, protoze nedovedl pochopit s jakym blbem to mluvi, ze to muze byt skutecne kapitan lodi.
Ja vim, ze ho ted nekteri lidi lituji jako obetniho beranka, ze ho spolecnost nutila tama plout atd…ale ja tohle proste neberu. Ten chlap byl z dost bohate rodiny aby nemusel pocitat kazdou mergli, nemusel tudiz brat job u kteryho vedel, ze muze ohrozit pasazery. Kdyby byl co k cemu tak to nahlasil. I za tu cenu ze by tu praci ztratil. Tak by se zachoval skutecny profesional.
Nebo by se vykaslal na to delat fotky s bohatyma obstaroznima Americankama a radsi si to hlidal osobne, kdyz uz pluli tak blizko ostrovu aby mohl mavat na sve kamose ci delat reklamu tehle lodi. A kdyz uz nic jinyho, kdyz jasne videl, ze narazili, tak mel ty lidi fofrem dostat z lodi. Casu na to bylo dost. Misto toho je 35 lidi uplne zbytecne mrtvych. Za mrize ale nepatri jen on spolu s nim i kazdy z te firmy kdo dovolil takovy riskovani.
A pak si rekni, ze dnes uz se nemuze stat Titanik. Muze. Mozna ze uplne stejne jako kdysi. Nebo jeste hur. Ty lidi tenkrat omlouva, ze meli jinou kulturu a povedomi o bezpecnosti. Zivot tenkrat nebyl zdaleka tak bezpecny jak jsme si ho udelali instituciovane dnes. Ale co je nam to platny. My uz mame vsecky mozny vedomosti, vime, zname ty spatny priklady, a stejne se stane Concordia.
Kdyz uz se tu bavime o vode, tak v Britanii ji dneska napadlo vic nez dost (i tornado pry bylo, ale ne Tornado Lou, lec to pocasovy 😆 )….dneska pry byl nejmokrejsi den za hodne dlouho. No potes. Fakt to tak vypadalo. Dest, vitr, zima.
http://www.dailymail.co.uk/news/article-2134404/Tornado-tears-skies-Darlington-prepare-MONTHS-worth-rain-36-hours-sorry-hosepipe-ban-stay.html
Dobrý a slunečný páteční den!!!
Nevím, jak u vás, ale tady na Moravě snad bude konečně teplo, zatím je to jak na houpačce.Ráno a večer kosa, přes den vedro jako v létě, jeden neví, jak se oblíct, aby se neoprudil.
Co se Titaniku týče, zajímá mě také všechno, co se kolem této tragédie napsalo.Zrovna nedávno jsem v jednom, myslím dost věrohodném časopise, četla obsáhlou reportáž o této lodi.Výčet všech těch chyb a selhání, které se podařilo udělat při stavbě a zabezpečení mě doslova nazvedl ze židle.A proč taky hlavní bossové nebyli na palubě, při tak významném okamžiku?kdo by si nechal ujít takovou akci, při všemi vyzdvihované události století??Jak se říká, ryba vždycky smrdí od hlavy.
To liverpoolské Marine muzeum je ovšem velmi pěkné a poutavé, při návštěvě tohoto města všem vřele doporučuji.Zajímavé exponáty, autentické fota a prostředí, pozůstatky vylovené z moře, opravdu to stojí za zhlédnutí.
Ta street show se mi také líbí, moc pěkná podívaná.Je to hezké, že i když se stala taková lidská tragédie, není na ni zapomenuto a jsme schopni uctít památku zesnulých i těch přeživších a pozůstalých.
Ty jo, tož to počasí v Britain se pěkně vyřádilo.Popršet jo, to je potřeba, ale taková hrůza, tož to né, to nám sem neposílej.Tady je zase pro změnu horko jak v pekle, ale stejně to vydrží jen do úterka a potom bude zase chladno.Jak na houpačce.
No tak tady to pocasi teda pekne radi. Vcera se zase udelalo nadherne, a dneska uz to zase vypada na dest. Nektere oblasti jsou uz tezce pod vodou. Jestli bude zase padat voda, tak to tam asi hned tak nerozchodi. Pry tak ma byt cely kveten.
Jejda, tedka mi teprve doslo, ze dneska je 1.maj :lol:. To je u nas asi svatek, ze jo. Tady to tak neni, takze mame normalni vsedni den. Anglicani se dost divili, kdyz jsem jim rikala, ze u nas je dneska svatek a ze to byval svatek prace.
Tady se totiz tyhle svatky ridi uplne jinyma vecma. Myslim, ze nejaky je dalsi tyden, ale to nesouvisi s koncem svetove valky tak jako u nas.