moravanka v L'poolu :-)

Šátky ve školách a teď nově burkini jsou prubířským kamenem, kam až se dá zajít, plus počátkem salámové metody. Toto konstatování se jistě mnohým nebude líbit, to však nic nemění na tom, jak tyhle věci nakonec fungují. V tomhle směru je úplně jedno, zda muslimy máte rádi či ne, anebo zda oni sami mají individuálně spíše dobré vlastnosti. Jejich způsob života, který se bojí opustit, je totiž nakonec donutí k tomu, aby chtěli víc, neboť jinak se v tom našem světě nebudou cítit dobře. A co víc, budou si připadat jako hříšníci, kteří zrazují svou svatou knihu. Myslím, že už všichni moc dobře víme, co tyto pocity udělaly svého času s křesťany a jak to nakonec probíhalo a dopadlo. Není žádný důvod předpokládat, že u muslimů tomu bude jinak. My jsme se už aspoň částečně ze své náboženské historie poučili a silně pochybuji, že by se našlo mnoho křesťanů, kteří by dál chtěli vést války vůči nevěřícím či jinověrcům. Nebo dokonce navzájem vůči sobě samým kvůli jinému pojetí víry. Taky není, na rozdíl od muslimských imámů, kdo by křesťany do těchto konfliktů hnal. Žádný kněz by si dnes nedovolil pronášet plamenné řeči ohledně zabíjení nepřátel a nutnosti křížových výprav (ať už se udály z jakýchkoliv důvodů).

Problém je však i v tom, že na rozdíl od křesťanství, které je v podstatě založeno jako náboženství lásky, je Islám úplně o něčem jiném. Navíc, křesťané postupovali od primitivismu ve víře až po vyšší poznání, kdy jim mimo jiné došla zbytečnost všech válek, až to vyvrcholilo sekularismem, o který v mnoha případech usilovaly i různé odnože původně čistě katolické víry. Islám, přes krátkou etapu, kdy neměl dost zdrojů na výboje a poněkud vyměkl ve 20. století, opět zařadil zpátečku a vrací se naopak k primitivismu. Vedoucí síly v Islámu nejsou připravené se vzdát své moci – a to je to, o co tu nejvíc jde. Moc, majetek, peníze. Nějaká přeměna hodnot, s větší svobodou pro jejich poddané, je pro ně smrtelné nebezpečí a tomu se budou bránit. Jejich ovečky samozřejmě vůbec nechápou, že jsou jen pěšáci na šachovnici daleko větších rozměrů, než se na první pohled zdá. U muslima se na rozdíl od křesťana nepožaduje svobodná vůle, kterou Bůh údajně člověku podle Bible dal. Někteří křesťanští učenci dokonce tvrdí, že Bůh po člověku chce, aby se mu v jisté etapě svého života přímo vzepřel a ukázal mu tak, ze je té svobodné vůle schopen a hoden. To v Islámu neplatí. Muslim má být ovce dobře zařaditelná do stáda. U nich nikdy neexistoval náš koncept svobodné vůle jednotlivce. Tak co po nich vlastně můžeme chtít ? Aby porušili všechno, v co věří a žili z jejich pohledu v nebezpečí zatracení ?

Oni jdou do Evropy protože je tu klid, víc možností, nikdo je neobtěžuje (zatím) a samozřejmě, máme úžasný sociální systém o jakém se jim u nich doma ani nesní. I to nejmenší, co tu dostanou, je pro ně víc, než v co by kdy mohli doufat u nich. Problém je, že si sebou nesou všechno to, co jim udělalo život doma tak nesnesitelným a nemíní se toho vzdát. Aby se však občas udělaly nějaké ty úlitby většinové společnosti, vymyslí se – nebo přijmou za své – takové vcelku neškodné vynálezy jako třeba ty trapné burkini. Pak se některým ženám povolí, aby se koupaly i s nemuslimy – což je normálně těžký prohřešek – a zase se může říct : hle, podívejte se, jak se snažíme, jak jsme mírumilovní a jak těm našim ženám dopřejeme. Možná ne moc, ale my to zkrátka máme jinak. Nebo se povolí sport, samozřejme s hidžábem na hlavě a podá se to tak, že sice je nějaké omezení, ale už se modernizujeme. Na to se chytnou ti, kteří z nějakého důvodu žijí v jakýchsi ideálních představách, aniž by měli praktické zkušenosti a každého, kdo se nenachytal s nimi, odsoudí jako xenofoba a rasistu. Tak se stane – a to mi hlava obzvlášť nebere – že celé zástupy žen, žijících v absolutní svobodě v rozvinuté společnosti, kde si svůj život řídí víceméně samy, vášnivě bojují za práva jiných žen na to, aby mohly být i nadále ponižovány. To by vážně ani ten Monty Python nevymyslel.

V debatách se také často objevuje osočování Čechů z toho, že málo cestují a tudíž jsou stále zakřiknutí a bojácní co se týká jiných národů. Opravdu ? Jen v UK jich má být kolem 50 tisíc. Už bych ani nespočítala, kde všude ve světě jsem najednou zaslechla češtinu a to třeba včetně i těch nejodlehlejších částí Skotska, kde potkáte na silnici během půlhodiny jedno auto. Já bych naopak řekla, že Češi jsou do značné míry cestováním posedlí podobně jako Angličané. Obviňovat je z nedostatku vlastních zkušeností je trošku mimo mísu. Koneckonců, mnohý nadšený zastánce multikulturalismu nebyl taky o moc dál než ve svém nejbližším okolí. Pokud teď Češi tak masivně odmítají muslimy přijímat a irituje je dokonce i taková pitomost jako jsou burkini, pak si troufnu říci, že to rozhodně není z čistého rasismu, i když i tací se bezpochyby najdou, ale naopak díky čirému pragmatismu a částečně i vlastním zkušenostem. Co to znamená diktatura víme až moc dobře a do další nechceme spadnout. Muslimové se bohužel čím dál víc projevují jako agresivní skupina, neustále vyžadující další a další ústupky. Češi se poučili v zahraničí, jak to vypadá a doma to zkrátka mít nechtějí. Pokud vím, vůči jiným národům nemají žádné větší námitky, snad jen s výjimkou nově příchozích afrických černochů, kde je ale jejich nechuť opět pochopitelná. V době, kdy se stále vyhrožuje pozdějším odchodem do důchodu a údajně nejsou peníze na mnohé prospěšnější projekty, nebude nikdo jásat, že má živit další hladové krky, když už se navíc ukázalo, že jakákoliv forma pomoci těm lidem v podstatě selhává a činí je jen více závislými na další péči. Ovšem na to, jaký jsme malý národ, žije u nás cizinců víc než dost a až na nějaké občasné třenice to jaksi šlape.

Nechuť k dalšímu ústupku ve formě burkin je z tohoto pohledu pochopitelná. Ještě tak před deseti lety by z toho byla jen troška divení a možná by se to dokonce i nějak omezeně chytlo jako módní výstřelek. Dnes to většina lidí chápe jako snahu takového menšího posla diktatury zabrat další kousek místa v jinak svobodné společnosti. K tomu se ještě přidává pocit nespravedlnosti, protože mužům se nepovolují do bazénu bermudy a to i když jsou míněny jako plavky. To platí i tady a docela legrační je, že nejvíc na to kdysi nadával jeden můj muslimský kolega. V tomhle případě se vůbec nebere v potaz, že i mnozí muži neradi odhalují celé tělo. Z nějakého důvodu je však tento sentiment prakticky exkluzivně vyhrazen ženám. Taky jsem se dočetla – a překvapivě hlavně od mužů – že jiní muži protestují proti burkinám proto, že pak nemůžou očumovat každou ženu. Skutečně ? A nepřipadají si autoři těchto výroku tak trošku jako idioti ? Většina mužů se bezpochyby na ženskou ráda podívá, ale že by tím byli až tak posedlí ? To jsou snad jen výjimky. Nehledě na to, že tak jak na vás dovede zírat leckterý muslim, který je od mala díky své víře držen od žen dál, to u jiných mužů jen tak neuvidíte. To, že někteří komentující to celé pojímají tak, že všichni prosazujeme buď bikiny a nebo nic snad ani nemůžou myslet vážně. To přece po nikom nikdo nechce. Dnes se navíc vyrábějí i různé plavkové šaty či sukýnky, které si žena může přes sebe dát, když se nechce celá odhalovat. Výběr je prakticky neomezený. Burkini – a je mi opravdu líto, že to tak musím říct – jsou směšné a jen dalším nástrojem podřadného postavení ženy, která navíc musí mít hlavu takto zakrytou i v bazénu. Kam se dá přitom jít s koupací čepicí. Ty dvě v Častlicích navíc dle mého názoru a té celkem mizerné fotky na sobě měly spíše abáju, ale dejme tomu. Že se mnohé muslimky skutečně koupou v tom, v čem normálně chodí je stará známá věc. Jeden můj anglicky kamarád tak přestal jezdit do Egypta, protože se tam každý víkend nahrnuly do hotelu místní rodiny, jejichž ženy se s tím nepáraly a šly do bazénu tak jak přišly. Byl to sice luxusní hotel a nebylo to dovoleno, ale nenadělalo se s tím nic. Pak se člověk nemůže divit, že jim ty údajně skutečně plavkové burkini lidi u nás nevěří. Mnohý Čech to viděl někde v cizině na vlastní oči.

Celá záležitost s burkinama je jen další nešťastný zářez do porozumění mezi lidmi. Výsledek restriktivní, nám cizorodé víry, která se neurvale cpe i tam, kde už několikrát dostala po papuli. Místo co by se z toho poučila a přišla tentokrát jako skutečný přítel, zmoudřelý věkem a pokrokem, už zase vytahuje meč a žádá si víc a víc. To opravdu musíme ve 21. století řešit takové věci jako jestli smí žena do bazénu v plavkách nebo plně zahalená ? Obávám se, že Islám způsobí ještě větší třenice a sváry. Už teď se lidi do krve hádají kvůli plavkám a člověk si nutně musí klást otázku, co bude dál, až přijdou mnohem horší problémy. Vím, že to zní pesimisticky, ale to třináctileté pozorování multikulturní společnosti mě bohužel k žádnému velkému optimismu nenabádá.

Tak už i já o tom budu psát. Ale svým způsobem se asi nedá nic dělat. Věci nazrály tak, že každý z nás, kdo má nějakou opravdovou zkušenost s muslimy, by o tom měl i veřejně promluvit.

Neboť to co čtu na českých serverech je někdy taková změť keců, polopravd a zbytečného osočování, až se člověk diví, kam na to ty lidi chodí. Na druhé straně, nelze se jim zas tak divit. Pokud člověk neměl a nemá příležitost dlouhodobě, na vlastní oči vidět, co imigrace různých národů a etnik do Evropy přináší, nemůže si de facto udělat kvalitní názor, podložený ne jen oficiálními statistikami a tím, co do nás tlačí hlavní mediální proud, ale především vlastním pozorováním. Výsledek se může samozřejmě měnit v závislosti na míře otevřenosti či zaujatosti samotného pozorovatele a tudíž se nedá říci, že vždy ví lépe ten, kdo v tom určitém prostředí žije. Může však mít určitou výhodu.

Troufnu si říci, že mě žádná zaujatost nikdy nehrozila a nehrozí. V UK jsem celá ta léta taky proto, že jsem chtěla víc poznat i jiné národy. Na základě své vlastní, třináctileté zkušenosti musím však i já otevřeně přiznat, že rozsáhlá, multikulturní společnost je nebezpečná utopie, která nikdy nebude fungovat. Přinejmenším ne tak, aby nakonec nezabila hostitelskou kulturu. Malá, přísně kontrolovaná imigrace, kdy se navíc bezpodmínečně vyžaduje respektování místních zvyklostí a práva, může společnost obohatit. Větší, nekontrolovaná, navíc z prostředí totálně odlišného od hostitelské kultury, kombinovaná s prakticky nekonečnou tolerancí bez ohledu na to, zda to souzní se základy naší vlastní civilizace, ji nakonec kompletně rozvrátí. Jediným výsledkem nebude krásně barevný svět, kde spolu národy žijí ve stavu totálního smíření a míru, ale pouze rozplizlá šmouha smíchaná ze všech barev do nechutné nahnědlé. Vznikne společnost, která se časem musí zákonitě rozpadnout, neboť ji nebudou spojovat žádné společné tradice, hodnoty a zvyky. Bez těchto atributů, dnes tolik opovrhovaných všemi levicovými rádoby dobroději, nemůže žádné lidské společenství přežít. To bylo, jest a bude a nedá se to ošidit. Lidi nakonec možná budou žít nějak vedle sebe, ale rozhodně ne spolu. V UK už se to stalo a jak pravil i nedávný oficiální vládní výzkum, mnohá dříve ryze anglická města a místa se změnila k nepoznání a bohužel, ne k lepšímu, přičemž údajně neexistuje možnost tento trend zvrátit. To samozřejmě není vinou jen muslimské populace, ale celkové masivní, neomezené imigrace a nesmyslně otevřených hranic.

Pominu teď další aspekty tohoto rozsáhlého problému a skočím rovnou k muslimům, když má být řeč o burkinách. Muslimká imigrace do Evropy, zvláště ta z posledních let, se jeví tou nejproblematičtější. Muslimy jsem měla a mám jako spolu studenty a kolegy, naskytla se mi tudíž až výjimečná možnost je lépe poznat, proniknout více do jejich způsobu myšlení i zvyků. Mnozí z nich byli a jsou příjemní, inteligentní lidé, se kterými byla radost pobýt. Muslimky, které se mnou studovaly, byly vesměs vzdělané – jedna už měla PhD když jsme začali další studium – a ačkoli už byly většinou vdané, měly i vlastní kariéru. Ne, opravdu není pravda, že muslimská žena za všech okolností může být jen matkou a manželkou. Hodně záleží na tom, z jaké vrstvy a státu pochází. V některých muslimských kruzích je vzdělaná žena velmi ceněná – ovšem to, co smí studovat je většinou limitováno. I muslimský svět však potřebuje například zdravotní sestry a lékařky, učitelky, pečovatelky a podobně. Kdo by se jinak staral o ty ženy, které nesmí být ošetřeny muži, nebo si to ani nepřejí. Vídám je však dělat i méně kvalifikované práce třeba v supermarketech. Jaktěživo jsem s nimi neměla problémy.

S muži je to úplně jiná kapitola. Bohužel se mi od nich dostalo i důsledných přípomínek toho, že jako žena mám v Evropě příliš mnoho práv a u nich – rozuměj, v muslimských státech – je to vyřešené tím, že muž ví vše lépe a vládne. A toto je bod, přes který se s většinou z nich nikdy, opakuji NIKDY, nedostanete.

Ano, jsou muslimové sekulární a taky jich pár znám. To je úplně jiná sorta a dle mého názoru jediná, kterou bychom měli houfně podporovat. Tihle lidé mentálně dorostli do nové doby, kdy jasně pochopili, že agresivní, často i nesnášenlivé náboženství jakým Islám bezesporu je, působí jako brzda veškerého pokroku a vyvolává nesváry a války. Jelikož však stále nějakou víru potřebují, vzali si z toho jen to lepší a nemají žádný zájem pomocí své víry ovládnout svět. Oni si chtějí žít více svobodně, bez dogmat a striktních omezení naprosto se nehodících do moderního světa. Mnoho z nich přichází z Iránu a u většiny to poznáte na první pohled. Jsou úplně někde jinde než takoví Pákistánci, nebo nedej bože afričtí muslimové z chudých zemí jako Súdán, Jemen. A to jsem přitom měla spolužačky i z těchto zemí. Jenže to byly vesměs ženy z vyšší třídy, z rodin, kde se vzdělání vždy cenilo. Takových je však málo. I tyhle ženy však byly zhusta odtažité, co se týkalo nějakých přátelských vztahů s nemuslimy, a v podstatě si tak nějak vystačily se svou komunitou. Toto je totiž další důležitý bod – oni vesměs nemají žádný zájem o naši kulturu. V podstatě ani nemůžou – Korán jim spoustu věcí zakazuje.

Naprostá většina muslimů, co přišli v posledních dejme tomu 20 – 30 letech, nebyla z lepších kruhů, ale právě naopak z chudých, nevzdělaných částí světa, kde rodové a kmenové právo určuje všechno bez ohledu na to, co říká oficiální státní doktrína. Kde se navíc rozmohla striktní, ortodoxní verze Islámu, jaká tam byla ještě v padesátých, šedesátých letech minulého století výjimečná. To zcela jasně poznamenalo už dvě generace muslimů a to si taky přinášejí sebou. Rodina, tak jak se tam utvářela po staletí, a její vazby s jinými rodinami, je pro ně základem od kterého se odvíjí ostatní věci. V této rodině existuje přísná hierarchie, kde má každý člen jasně vymezeno své místo, povinnosti a práva. Žena je tvor zcela podřízený muži a to i v rodinách, kde jsou k nim muži shovívaví a dobře o ně pečují. Skutečně ne každý muslimský muž se rodí jako agresivní macho. Avšak myslet si, že se toto vnímání rodiny, vztahů, práva a potažmo i světa změní tím, že člověk překročí hranice a uvidí, že jinde se žije svobodněji, může jen naprostý naiva, nebo ignorant, který si z nějakého důvodu uzpůsobuje věci tak, aby mu to pasovalo do jeho omezeného a mylného rámce. Tím, že by muslimští muži alespoň částečně ustoupili ženám a dali jim větší práva by se mimo jiné vystavili nebezpečí, že se jim zhroutí celá struktura ne jen jejich rodinného uspořádání, ale potažmo i celého systému náboženského a tím pádem i politického. V muslimské společnosti totiž Islám není jen vírou pro povznesení duše a nástrojem ke kontaktu s nějakým božstvem. To je celý náročně propojený systém předpisů ovliňující všechny aspekty života muslimů, určující do značné míry i jaká bude jejich politika. Tyto dva subjekty, tedy soukromí a politika, jsou navzájem pevně propojeny. To, že se občas stane vysokou političkou žena, jako například Benazir Bhuttová, na celé věci nic nemění (koneckonců, Benazir za to zaplatila svým životem). Nejsou to samozřejmě jen větší práva pro ženy, která Islám zásadním způsobem ohrožují, to by však už byla úplně jiná debata.

Co chci tímhle vším říci je to, že skutečně v posledních letech vidím posun k horšímu. První muslimové v této zemi, ačkoli je tomu už drahně let, přicházeli paradoxně z mnohem svobodomyslnějších společností než jsou ty dnešní. To lze ostatně krásně vidět na dobových fotografiích, kde sotva kdy uvidíte ženu v muslimském šátku. Prvních pár let pobytu zde jsem třeba mezi školačkami nevídala moc dívek v šátcích. Dnes je to prakticky pro muslimské dívky norma. A co je horší, úplně běžně vídám i dvou, tříletá děvčátka s hlavou pevně ovázanou šátkem, zatím obvykle barevným, tak, aby ani vlásek neunikl. Dokonce už tu byl u soudu spor o to, aby mohla čtyřletá dívenka nosit šátek do katolické školy, která pokrývky hlavy zakazuje – kam se na to hrabe u nás ta somálská figurantka. Pardon, studentka. U pěti, šestiletých dívek jsem už mnohokrát viděla dokonce komplet celý muslimský oděv starší ženy – tedy vše černé, přes tělo klasická abája a pod tím ještě černé kalhoty nebo elasťáky, aby ani kousíček kůže nevykukoval. A to jako proč ? Aby to děcko neprovokovalo počestného muslimského muže ? Nebo jdu kolem školy – a docela legrační je, že je katolická a má to i v názvu – tam se odehrává sportovní den, kdy všecky žačky mají předepsaný úbor a horlivě soutěží – vyjma několika smutně vypadajících děvčat, navlečených i ve vedru v šatcích a uniformách, kterak se povětšinou jen dívají, co si můžou dovolit jejich mnohem svobodnější spolužačky.

Změnilo se ale i oblečení mužů. Tradiční dlouhá košile – a někdy i něco na hlavě – je tu k vidění v počtu dříve nebývalém. V minulosti to nosili jen opravdu staří muži, u kterých se to bralo jako zvyk ze země, kde se kdysi narodili a troška nostalgie. Dnes tak běžně uvidíte i malé chlapce. Z již druhé, někdy dokonce třetí generace muslimů již narozených tady, kteří prošli celým britským vzdělávacím systémem. O tom, že masivně přibylo klasických, nepěstěných muslimských plnovousů, netřeba mluvit.

Také jsem tu v prvních letech pobytu prakticky neměla možnost vidět plně zahalené ženy. To byla záležitost míst jako Londýn, Birmingham, Sheffield, Bradford apod. A pak se najednou začaly objevovat a je jich čím dál víc. Prakticky neuplyne den, abych alespoň jednu, dvě nepotkala. Není pravdou, že takto oblečená žena zásadně sama nikam nesmí – občas jsou skutečně někde samy, ačkoli mužský doprovod na různých místech je u muslimek celkově mnohem větší nez u zbytku populace. Muslimský svět je totiž složitý a různá nařízení a způsoby se od sebe můžou lišit. Navíc i tato žena někdy musí sama zařídit věci, třeba vzít dítě k lékaři. V poslední době se patrně některé muslimky takto zahalují samy, ačkoli by nemusely. Oficiální teorie tvrdí, že to dělají na protest vůči stále se zvětšující kritice muslimů ze strany majoritní společnosti. Za tím nikábem se tudíž může opravdu skrývat žena, které není zas až tak úplně nesvobodná. Protože nedělejme si o tom iluze – ačkoli naprostá většina muslimek žije v plném područí mužů, mnohým z nich to tak vyhovuje a některé jsou dokonce úplně stejně fanatické jako jejich muži. A to rozhodně nehovořím o těch, které ani jiné být nemůžou už jen z logiky věci, kdy nic jiného než ten úzký, muži vymezený obzor neznají.

Pak jsou tu různé další nemilé věci jako selektování dívek a chlapců ve společných muslimských školách. To spolu s učením o tom, že žena je méněcenná a smí být například svým mužem bita se už stalo takovým problémem, že nad některými školami musel převzít kontrolu stát. K tomu si připočítejte muslimské pojetí cti – to došlo až tak daleko, že se musel založit speciální policejní oddíl, složený z různých specialistů, který se zabývá delikty a zločiny spáchanými na základě vyrovnávání účtů s těmi, kdo porušili muslimský kodex cti. Jen za rok 2014 bylo nahlášeno 8 800 trestných činů – z toho 2 200 jen v Manchesteru, z nichž největší skupinu představuje nucení do domluveného sňatku a s tím spojené omezování osobní svobody, ublížení na zdraví v různém rozsahu (někdy bohužel i s následkem smrti) a dokonce i únosy – to když se svatba má odehrát třeba v Pákistánu. Od roku 2015 má policie právo odebrat rodině pas potencionální oběti pokud se domnívá, že by taková dívka, často ještě nesvéprávné dítě, mohla být násilím vyvezena ze země, aby se někde proti své vůli provdala. Největší případ, který zatím měli, se týkal rodiny, kde stát musel převzít ochranu nad jejími 19 členy ve věku od devíti do 21 let. To jest, panovaly oprávněné obavy, že by je starší rodinní příslušníci mohli odvézt do Pákistánu, kde jejich vynucenými sňatky či pouhým předáním příbuzným chtěli urovnat jakési spory a úmluvy. Tato čísla, jak soudí policie, jsou jen špičkou ledovce. Ve skutečnosti se o mnoha dalších případech nikdy nedozví. Z těch 2 200 případů v Manchesteru se ani jeden nakonec nedostal k soudu. Oběti se s rodinou buďto nějak dohodly – to v případech, kdy rodiče přece jen nebyli tak úplně omezení a nebo se báli větší ostudy v rámci muslimské komunity – dívka vláčená soudem nemá už takovou hodnotu, byla neposlušná. Anebo jim stát musel poskytnout novou identitu a žijí v přísně utajených, speciálních zařízeních.

Takto bych mohla pokračovat až donekonečna a samozřejmě by se dala vytáhnout i otázka bezpečnostní a terorismus. Nebo skutečně nechutné případy znásilňování a zneužívání tisíců dětí a mladistvých, které tu po dekády páchaly gangy převážně muslimských mužů, často s vědomím sociálních služeb a policie. Nemluvě o tom, že většina těch mužů byli otcové od rodin a v některých případech už měli i vnoučata. V jejich komunitě se o tom muselo vědět, ale nenašel se nikdo, kdo by to nahlásil – řeč krve a víry to nedovolí. Proč nezasáhl taky někdo z těch k tomu povolaných ? Protože rasismus a xenofobie. A vy máte hypotéku, kterou musíte platit, děcka ve škole, chcete žít. Víte, že se za vás nikdo nepostaví a tisk vás bude vláčet na svých stránkách dokud vás neutahá.

Jako ukázka toho, co taky může přijít a kam až zašla nesmyslně benevolentní, neomezená imigrační politika to myslím stačí. A teď si položme otázku – opravdu toto všechno u nás jednoho dne chceme ? Protože při větší koncentraci muslimů k tomu dojde. To není otázka zda, ale pouze kdy. S tím, jak muslimové bohužel stále více propadají ortodoxním formám své víry můžeme sotva čekat, ze se nám to vyhne.

Konec první části.

Pokračování článku lze najít na hlavní straně, nebo zde :

https://samazakanalem.wordpress.com/

V záplavě všelijakých nechutných zpráv dnes vyskočila jedna, která ťala do živého – zemřel skvělý kytarista i člověk Radim Hladík. Tak to jsem tedy nečekala, že to zabalí tak brzy. Vždyť mu nebylo ještě ani 70 a to dnes není žádný věk. Copak po nás erár nechce, abychom makali aspoň do 65 a údajně má být ještě hůř ? Tak jaképak umírání v 69. Jenže choroby si k nám někdy chodí, jak se jim zachce.

Neměla jsem tušení, že byl tak těžce nemocný. Měla jsem to štěstí, že se mi podařilo dostat na jeho koncert v Balbínce, kde celkem pravidelně s Blue Effectem vystupoval. Bylo to někdy v lednu roku 2013, jak jsem teď s překvapením zjistila (hrozné, jak ten čas letí ! ) a tenkrát zcela jistě nějakou hadičku v nose ještě zavedenu neměl. Jako vždy hrál úžasně a pochopitelně museli přidávat.

Už od pohledu to byl skromný chlapík a docela mě překvapilo, jak malého vzrůstu. Vždycky se mi zdál z fotek vyšší. Po koncertě si sám balil svá fidlátka a pak se jen tak postavil k baru, kde pokecal s každým, kdo o to stál. Měl takový příjemný, usměvavý obličej a připadal mi trošku plachý. Přitom hudební génius, legenda. Která bez problému přišla kvalitně zahrát do miniaturního pajzlíku, kde si při tom vstupném rozhodně nevydělali víc než na pivo.

Jediný rušivý moment toho skvělého koncertu byla jakási vcelku trapná rádoby fanynka nanynka, která během produkce pokřikovala pitomosti jako „pane Hladík, opřete se do toho!“ Což bylo jednak zbytečné, neboť pan Hladík už se do toho sám od sebe „opíral“ víc než dost, a především dost neuctivé vzhledem k tomu, že jí nebylo ani 30. Počítám ale, že tímhle upoutáváním pozornosti mířila spíše na jednoho mladšího kytaristu, neboť ji pak bylo možno vidět u baru, kterak se mu snaží vlichotit. Tak ony tyhle týpky takové slečny vždy obletovaly.

Skupina Blue Effect pro mě v jisté době znamenala něco jako zjevení. Bylo mi nějakých 19, když mi jeden z mých tehdejších známých poprvé pustil jejich hudbu. Doma měl na tu dobu neskutečnou fonotéku, mimo jiné i proto, že mu spřátelení tiráci leccos provezli z ciziny. Blue Effect, později přejmenovaný díky blbosti komunistů na Modrý Efekt, byl tuzemské výroby, ale sháněl se těžce. Okamžitě mě to chytilo a dodnes si pamatuji, jak jsme to poslouchali ve chvílích, kdy jsme měli splíny z lásky – Ztratil jsem svoje vlastni já, nebo vztek – Rajky a další věci.

Nejvíc ze všeho mě ale uchvátil Svět Hledačů. Kromě Pink Floydů to byl naprostý středobod mého tehdejšího hudebního bytí.  Nakonec mi to tento kamarád i sehnal na klasické desce, jak jinak v té době, ale bohužel mi ji jiný známý o dekádu později zničil tím, že ji nechal v autě na slunci. Tyhle věci člověk zkrátka nesmí půjčovat.

Svět Hledačů byl uprostřed té socialistické šedi a nicoty jako zázrak. Kdyby pro nic jiného, za tohle musí jeho tvůrci přijít do nějakýho lepšího světa.

Pan Hladik už tam je. Nechť je mu ten jeho Svět Hledačů příjemným a lehkým.

Jeho koncert už bohužel nestihneme, jak jsme si pořád malovali. Tak tedy přiložím aspoň pár fotek z toho, který jsme viděli. Jsou dost nekvalitní a je jich málo. Nechtěla jsem na něj pořád mířit mobilem. Tak to berte s rezervou.

be

unnamed

be-1

be-2

be-3

be-4

be-5

 

Lidi se mě pořád ptají, co říkám na to, že Británie chce opustit EU. Už mockrát jsem tu o tom chtěla něco napsat ale zkrátka nemám čas a občas ani chuť o některých věcech mluvit.

Teď ale udělám na poslední chvíli před referendem výjimku. Vezmu to zkrátka – ano, já jsem pro Brexit. Já, zanícený příznivec spojené Evropy, milovník poznávání jiných národů, příznivec multikulturalismu, člověk který z Česka odešel mimo jiné i proto, že se mi zdálo, že je u nás poněkud nudno co se týka cizinců.

Změnil mě dvanáctiletý pobyt v zemi, kde už dlouho existuje příliv lidí ze všech koutů světa a která rozhodně NENÍ rasistická. Proč jsem pro Brexit? Protože na vlastní oči vidím, že EU nefunguje jak by měla a já osobně nevěřím, že občané mají nějakou možnost volby jak to změnit, vyjma krajního řešení ve formě vystoupení z EU. Unie nechrání ty, kteří to potřebují, zotročuje lidi a jejich veškeré podnikání nesmyslnými nařízeními která de facto ničí podnikavost a kreativitu a především – umožňuje nekontrolovaný příliv imigrantů do zemí s lepším sociálním systémem, který likviduje samotnou podstatu země a přetváří ji v mišmaš národů, které sice nějak vícemeně žijí vedle sebe, ale ne spolu. Jak to řekl někdo v jedné debatě – yes, we have multiculturalism, but there’s no cohension. (Máme tu multikulturalismus, ale bez vzájemné soudržnosti).

Problém není v tom, že sem příchází lidi hledat lepší život. Příslovečný ďábel se skrývá v množství. Těch lidí je tu už teď víc než dost a vypadá to, že bude hůř. NHS, doprava, bydlení, sociální služby, vzdělávací systém, to vše vysloveně praská ve švech. Já to vidím v první linii a proto mi nikdo nemůže tento názor vymluvit. Kdo nezažil a neviděl, nemá páru jak daleko už pokročila tahle vpravdě katastrofa.

Nemalá část nově příchozích sem bohužel nejde pracovat, ale pouze zneužívat sociálni systém. Zcela jednoduše a bez servítků a řekněme si upřímně, že i Východoevropanům tohle není vůbec proti srsti. Ne všem, je tu hodně takových, co tvrdě makají a taky jsou tu lidé kvalifikovaní, kteří se o sebe starají sami bez pomoci státu. Bohužel, část i těch tvrdě pracujících automaticky žádá o další dostupné sociální dávky a sociální bydlení. Objem služeb, co tu cizinci ze všech možných koutů světa spotřebují je neskutečný. To nemůže žádná země dlouhodobě ustát. Postupem let se to vyvinulo až do úplné mánie jak vymáčknout ze státu co nejvíc. Však na to máme právo když už to tu je. Nějaká hrdost, že se starám sám, to se nenosí. (A prosím, neříkejte mi, že to místní dělají taky. To moc dobře vím a protože jich taky není zrovna málo, tak nevidím důvod, proč k nim přidávat ještě další z ciziny).

Imigranti taky otřesně snížili cenu práce. Mnoho z nich je ochotno si nechat se sebou orat i vláčet, mimo jiné taky proto, že neumí jazyk a nikdy se ho nenaučí. Firmy už si zvykly, že mají k dispozici nepřetržitý příliv nových otroků, neschopných se bránit, a podle toho vypadá pracovní nabídka i prostředí. To by bylo na mnohem delší debatu. Britové obecně nikdy neměli problém s lidma, kteří pracují a snaží se, a jak mi často říkají, tahle země měla vždy imigranty kteří ji částečně pomohli vybudovat, ale teď už mají dost. Opět – ďábel se skrývá v mnozství.

Celý tenhle cirkus totálně dorazil volný pohyb osob ze zemí jako Rumunsko a Bulharsko. Nás ještě zkousli a dokonce mi často říkali, že si to zasloužíme protože nás podrazili v roce 1938 a pak v 68. Ale Balkán, to už je pro ně úplně jiný případ. Vzhledem k tomu, že to denně vidím, jak to tu s Rumuny vypadá, musím narovinu říct, že prostě nechápu co tím kdo myslel, když přizval tuhle partu do spolku. Jsou tu i slušní, vzdělaní a pracovití Rumuni, ti nikomu nevadí, ale bohužel, mnohem víc je tu jejich tradičních kočovníků a ty nelze přehlédnout. Ti to parádně polepili i dalším Východevropanům. Zástupy rumunských cikánů si to tu totiž udělali po svém. Policie zaznamenala typ kriminální činnosti jaký tu dřív neznali – třeba vykrádání nákladního auta za jízdy anebo důmyslná zařízení na čtení PINu u bankomatů. Rumunské cikánky jsou opětovně těhotné zrychleným tempem, neboť to znamená další dávky a výhody. Kromě toho, že sem tahají další děti z Rumunska které často používají í jako žebráky, rozjíždí se rumunské dívky a ženy každé ráno do různých míst, kde se pak pokouší vysomrovat nějaké peníze prodejem tiskoviny která byla původně určená pro bezdomovce. Nebo rovnou žebrají. Nikdo z nich nemá kvalifikaci a ani o ni nestojí. Domy, které si tihle Rumuni pronajímají se nezřídka mění v septik kde žije i 40 lidí a z některých jsou dokonce bordely, kde pracují i nezletilé. Způsob, jakým tihle lidé používají zdravotní servis a další služby státu je nepopsatelný a co víc, oni nemají problém se i na kameru pochlubit tím, že tu jsou především proto, aby z UK vymačkali vše, co se dá a doma si za to postavili ne dům, ale přímo palác. Na to existuje spousta důkazů, to nejsou žádné řeči typu jedna paní povídala.

Může se pak někdo Britům divit, že už přímo panikaří když slyší, že mocní tohoto podivného světa chtějí přijmout ještě další země jako Makedonie, Albanie, Bosna a umožnit bezvízový styk Turecku ?

Kristepane, Turecko ! Tady už je Turků dost a nic proti nim, ale to je úplně jiná civilizace a to říkám jako člověk, jehož kamarádka a kolegyně je Turkyně a je to skvělá, moderní a vzdělaná ženská. Jenže pustit bezvízově do Evropy dalších x milionů, to mohl vymyslet jen blázen. Turecko nás v podstatě vydírá tím jak využívá uprchlické vlny, kterou koneckonců taky pomohlo rozpoutat svým vměšováním se do Sýrie která se mu zdála až moc sekulární,  a my místo co bychom ho pořádně klepli přes prsty mu ještě lezeme do zadku a uplácíme je. Když si člověk představí to otřesné plýtvání penězi a to v době, kdy je v Evropě 50 miliónů nezaměstnaných, kdy se stále zvyšuje věk odchodu do důchodu, ruší se některé služby, škrtá v rozpočtu na údržbu silnic, zdravotnictví a školství, chce se mu z toho někdy až zvracet.

Mister Cameron nám tady vykládá, jak budeme v EU bezpečnější. Opravdu ? A jak ? To myslí ty hranice, které jsou díravější než ementál a které ani nesmíme pořádně chránit, díky čemuž se teď Evropou volně potulují statisíce lidí bez dokladů o nichž absolutně nic nevíme ? Zatímco já si nesmím do příručního zavazadla do letadla vzít ani pinzetu a běda, kdy bych neměla nějaký průkaz totožnosti když mě zastaví polda. Na letišti v Londýně to minule brali hlava nehlava, prohrabat kufr, běda mít nějakou tekutinu o obsahu větším než 100 ml, však to znáte, taky vyzout boty, sundat pokrývky hlavy, i malá děcka prohliželi. A pak si přečtu v novinách, že nelegální imigrant NESMÍ být po nelegálním překročení hranic zatčen a držen v detenci, ale musíme ho pustit a slušně požádat, aby laskavě zahnul kramle. Tak to bude jistě fungovat.

Nebo tím Cameron myslí to, jak si Němci zahráli na spasitele a pozvali miliony Syřanů z nichž jsou dnes utečenci ze všech koutů světa, kteří jen nastavují ruce a s ničím nejsou spokojeni neboť oni přece ví, že my tu máme ráj, tak jak to, že jim z něj kus taky nedáme ?

A abychom tedy zastavili proud uprchlíků, vymyslely teď hlavy nepomazané, že EU investuje do některých zemí závratný ranec, aby tam prý vybudovali lepší podmínky a nemuselo se utíkat k nám. No výborně, takže tam nacpeme ještě víc peněz než už jsme jim dali. Ze kterých, i kdyby je použili jen z poloviny líp, již dávno mohli žít minimálně jako Češi, když už ne přímo jako Švýcaři. Aby si to tam opětovně rozebraly místní mafie, které si za to postaví opevněné paláce s po zuby ozbrojenými strážemi, nakoupí drahá auta, ulejí si něco na konta ve Švýcarsku, opatří si další zbraně aby si měli s čím hrát a za nějaký ten zbyteček postaví školu s plechovými zdmi a hliněnou podlahou, kterou tam pak přiletí business třídou slavnostně otevřít nějaká socialisticky uvědomělá delegace z neziskovky. Nakonec se dá něco málo skutečně potřebným, kteří to ve finále stejně proměni za jednosměrnou jízdenku přes Pašerák Cestovku sem do Evropy, která je údajně tak odporně bohatá. A na to budeme jak blbci platit daně dokud nepadneme. To si člověk vážně sám nevymyslí, leda že je přisán k státnímu cecku a saje z těchto zdrojů sám pro sebe taky. To se to pak kecá, o lidskosti a dobrotě, když nehrozí pořádná makačka, ať už fyzická nebo duševní, když nejsou starosti z čeho zaplatit daně, sociální, ať už pro sebe nebo zaměstnance, plus všecky účty, našetřit pro případ nemoci atd. To už by jeden ze zoufalství skočil do zdi.

Britský zástupce v Europolu právě v těchto dnech oznámil, že v Evropě je podle střízlivých odhadů už asi 5 000 jihadistů nebo chcete-li teroristů, o kterých se toho ale moc neví a je v podstatě nemožné je sledovat. Opravdu jsme bezpeční v Evropě, kde už málem na každém kroku vidíte po zuby ozbrojeného policistu a kde nedávno centrum Paříže a Bruselu – sic ! samotné srdce spojené Evropy – připomínalo bojové pole ? Ale jasně, my musíme být trpěliví a chápající, že přicházejí chudáci kteří potřebují naši pomoc – a většina z nich jsou mladí muži vybavení moderními telefony a vystajlovaní podle poslední módy.

A k tomu všemu si člověk musí přidat naprostou dominanci Evropy Německem, které si dělá co se mu zlíbí a ještě poučuje a vyhrožuje ostatním, když odmítají být stádem slepě přijímajícím co mu nařídí německá vláda vedená zkostnatělou, pomatenou svazačkou, které na osudu této civilizace zjevně nezáleží. Němci jen v minulém století stihli dvakrát rozmlátit Evropu a potažmo i kus světa na prach. Díky jejich stupiditě, předsudkům, nadřazenosti a sobectví byly mimo jiné dál do Evropy otevřeny dveře pro Stalina a další jemu podobné šmejdy, a poznamenali tak nevratně celé generaci a zničili kus cenného kulturního dědictví. Jak to bylo všeci dobře víme. A hle, teď už se Německo snaží zase určovat, co je pro Evropu dobré a to tak, aby to pasovalo především německému kapitálu a bankám bez ohledu na zákony které sami dobrovolně přijali a bez starosti o to, co to udělá s našimi životy. Lze se pak Britům divit, že nechtějí být ovládáni takovým státem, kvůli kterému navíc přišli už dvakrát o výkvět svého národa ? Nebo být dokonce mentorováni bruselským opilcem Junckerem, nebo zapšklou, zakyslou italskou komunistkou protivnou už od pohledu ? Nemluvě o dalších 85 000 ouřadů které nikdo z nás nevolil a přesto rozhodují o našich životech, přičemž vydělávají víc než britský premiér ? Za co ? Kdysi jsme zatočili klíčema a já toho nikdy nebudu litovat, ale nedělala jsem to proto, abych teď ze svých poctivě vydřených daní živila ještě větší darmožrouty. Opravdu si máme nechat diktovat všecka ta nesmyslná nařízení vymýšlená jen proto, aby si štědře přeplácené kancelářské krysy ospravedlnily svou existenci a to bez ohledu na to, jak tím ruinují samotnou podstatu demokracie, kulturu, podnikání, obchod a i soukromé životy nás všech ?

Toto rozhodně není unie pro jakou jsem já kdysi hlasovala a nestydím se přiznat, že tomu tak bylo. Jako člověk, který se narodil do té svinské komunistické nesvobody a mizérie jsem chtěla být součástí normálního světa, mít možnost volnějšího pohybu po světě a stát v jedné řadě s vyspělými státy. Chtěla jsem, aby si na nás zvykli a začli nás brát jako sobě rovné a věděla jsem, že to bude tvrdá práce. Do jisté míry to tak je a já osobně si nemůžu stěžovat. Avšak jasně vidím, že chaotické a nesmyslné rozšiřování Unie a přidávání států, které absolutně nemají na to, aby byly součástí tohoto VIP spolku Evropany tak akorát poštve proti sobě a rozhádá. Už teď si vyčítají kdo na koho víc platí a opět se na sebe začínají dívat s despektem.

Někteří nám tu říkají, že když Británie vystoupí bude z toho válka. Ne, ta bude pokud si konečně nedupneme a neukážeme těm šaškům že už máme všech těch manipulací dost.

Sledovala jsem kampaně za a proti vystoupení  z EU a ačkoli obě strany mají máslo na hlavě, musím říct, že to, co předváděla parta pro setrvání mě dokonale přesvědčilo o tom, že většině těch lidí vůbec nezáleží na jejich vlastním národě a jeho budoucnosti. Pro ně je podstatné omílat stále stejná, bezobsažná klišé a to, co chtějí jejich loutkovodiči ať už z Bruselu a nebo, bohužel, i z USA. Názory na to, zda vystoupit či ne tu byly dlouho nejasné, lidi váhali a v podstatě se přikláněli spíše k setrvání, i když se skřípěním zubů. To vše se radikálně změnilo, když sem přijel Obama. Na to jeho vystoupení do smrti nezapomenu. Tisková konference, kdy s tím žraločím pohledem a rádoby úsměvem oznámil, že by se Británe mohla octnout na konci řady pokud EU opustí, to byla sviňárna toho nejhoršího kalibru za kterou by si ten trapný klaun zasloužil pár přes hubu a věřím tomu, že vzbudit se pár chlapů z druhé světové, tak by po svých asi neodešel. Jak si ksakru ten nýmand, jehož jedinou kvalifikací na prezidenta byla barva jeho kůže, může dovolit takhle mluvit s tradičním americkým spojencem, který toho navíc pro USA tolik udělal ? A další trapná nula, sám pan ministerský předseda Cameron tam vedle něho stojí a jen se připitoměle usmívá. Umíte si představit, že by něco takového mohl někdo říct Churchillovi a nebo Margaret Thatcherové ? Není divu, že mu tady přezdívají Camoron.

Nebýt Británie, která se jako jediná nevzdala Hitlerovi, ovládlo by Německo Atlantik a to by pak pro USA byly hodně zlé časy, nemluvě o jiných věcech. A zatímco USA po válce pomáhaly kdekomu, včetně Německa které bylo strůjcem všech těch otřesných hrůz a utrpení, Británie, totálně zbankrotovaná válkou, splácela Americe své dluhy až do roku 2006 (což samozřejmě nesnižuje podíl amerických vojáků na osvobození Evropy). Británie stála po boku USA i v nesmyslných a špatně vedených válkách v Iráku a Afghánistánu a to i přesto, že s tím značná část obyvatel UK nesouhlasila. A teď si sem přijede tahle směšná parodie na prezidenta a svému největšímu spojenci řekne, že půjde na konec řady ? V té chvíli jsem jasně cítila jak tu něco křuplo, co poznamená vztahy obou zemí na hodně dlouhou dobu, to je rána jaká se bude velice těžko hojit a co víc, mnoho lidí změnilo názor na Brexit. Už jen z trucu a USA navzdory chtějí vystoupit. Nechaly by si USA od někoho diktovat tak jak to musí snést Británie ? To je častá otázka která tady zní. Odevzdaly by USA kus svých pravomocí nějakému pofidérnímu spolku byrokratů v jakési vzdálené zemi, který by jim neustále četl levity a určoval pravidla pro kdeco ? Otevřely by USA neomezeně své hranice a pustily si do země každého komu se zlíbí ? Ne ? Tak nechť Obama sklapne a hledí si svého.

A co teprve takové organizace jako Evropský soud pro lidská práva, který vysloveně zakazuje deportovat z UK osoby které přímo ohrožují její bezpečnost, protože by to prý porušilo jejich lidská práva, či by mohli být vystaveni špatnému zacházení ve své původní zemi? Takže takový zmetek sem přijde, samozřejmě že se neobtěžuje pracovat, vesměs se nechá živit státem a to i se svou početnou rodinou, a pak ještě kouše do ruky která je živí, pálí britskou vlajku na ulici, vyřvává o džihádu a islámu, jak nám budou vládnout a řezat hlavy, paktuje se se sobě podobnými, plánuje terotistické útoky, ale když na něj policie konečně přijde, není možné ho odsud vykopnout a musíme ho i s jeho početnou famílií živit dál. Všeci tihle páchači dobra a lidsko právní dobrodinci udělali z této země směšnou frašku kde se necení loajalita, věci hodnotné a krásné, plus pracně nabytý sekularismus, ale naopak je tu povolena náboženská nenávist a rasismus jakož i diskriminace na základě pohlaví, kdy je najednou úplně v pořádku, když je žena separována z mužského světa a zahalena jen na základě svého pohlaví. A běda něco říct, jste okamžitě označeni jako rasista a xenofob.

A to je taky důvod proč přibývá příznivců rázných řešení. Přípustný názor je totiž jen ten, který vyhovuje sluníčkově rozvolněným dobrodějům. Není možná žádná solidní debata, protože oni vás okamžitě odsoudí a nebudou vás vůbec poslouchat. Stejně tak jako příznivce Brexitu. To jsou podle nich hlupáci, sobci a pitomci kteří nechápou tu nádhernou ideu spojené Evropy a celkově jsou to kazisvěti. Já můžu říct, ze prakticky téměř všichni moji angličtí známí a kamarádi chtějí hlasovat pro vystoupení z EU ale to rozhodně neznamená, že mají něco proti Evropě a nebo že si myslí, že by odsud měli všichni cizinci vypadnout a že tu pak nastane ráj. Naopak jeden každý z nich ví moc dobře, že toto je velice závažné rozhodnutí a že následky si ponesou celý život. Taky že to pak nebude procházka růžovým sadem a co se týká cizinců, oni jen chtějí aby se zamezilo nekontrolované imigraci kdy sem přicházejí i nebezpeční zločinci, které navíc nemají šanci deportovat ani když spáchají závažné zločiny. To nejsou jen náboženští pomatenci, to se týka i kriminálníků o kterých stát neví co mají za sebou. Už tu bylo nemálo případů, kdy to lidé odnesli ne jen ztrátou zdraví a majetku, ale i ztrátou života. Momentálně není nástroj jak se s těmito lidmi vypořádat, oni mají dokonce často víc práv než jejich oběti.

Jak referendum dopadne je těžko říct. Já v podstatě neznám nikoho, kdo by chtěl volit pro setrvání v EU ale je fakt, že v některých ulicích jsem viděla vylepené plakáty Vote Remain (Volte Zůstat). Liverpool je tradičně labouristický a tato strana jednoznačně brojí proti vystoupení. Na druhé straně jsem slyšela nemálo jejich voličů říkat, že i tak budou volit za vystoupení. Mnoho lidí se však bojí, aby přece jen neudělali špatné rozhodnutí a to je možná ovlivní, aby raději se skřípěním zubů volili pro EU.

 V Reflexu vyšel nedávno jakýsi trapný rozhovor s jakýmsi britským autorem který řekl, že pro Brexit jsou jen starší lidé kteří si myslí, že ještě stále žije královna Viktorie a kterým je ve skutečnosti osud Británie volný jako trenky. Takovou sprostotu jsem opravdu dlouho neslyšela. Až by se chtělo říct, co to je proboha za vola arogantního. No jasně, pán se odpakoval již před dvaceti lety do Francie a na to, aby si promluvil se svými bývalými spoluobčany si asi připadá příliš dobrý. Takže plácá hovadiny a neví, o čem mluví. Ja ty lidi potkávám denně, jsou všech věkových kategorií a naprostá většina z nich má slušné vzděláni a kvalifikaci. Spojuje je opravdový zájem o to, jak bude jejich země vypadat i v budoucnu a jednoduše chtějí mít šanci si o sobě rozhodovat sami. Je to snad špatně ?

Já jim fandím protože taky nechci žít v jakési podivné orwellovské Evropě, kde místo slušného a opravdu přátelského soužití různých národů bude jen jakási podivná směska nesamostatných států zbavených všech svých zajímavých odlišností a národních rysů, jakož i své bohaté historie. Nemluvě o tom, že celá slavná Unie začíná připomínat jakýsi eurosajuz kde je povolen jen jediný správný názor a kde se čeká, že občané utvoří poslušné stádo zajímající se jen o koryto a trošku primitivních požitků, aby neobtěžovali mocné v jejich hrátkách s mocí kterou jim nikdo nedal. Toto není demokracie jak jsme si ji přáli. To je další forma totality a kdo nemá v hlavě seno, musí to jasně vidět.

Brexit není nejlepší řešení, takhle to nikdy nemělo být a naprostá většina Britů to moc dobře ví. Měli jsme si na sebe zvykat a naučit se spolu žít. Díky nenažranosti velkého kapitálu a politiků se ale původně dobrá myšlenka sjednocené Evropy stala byrokratickým molochem který už začíná poškozovat sám sebe. Ten projekt je dle mého názoru mrtvý. Není jiné řešení než se snažit ho nějakým způsobem změnit a bude-li to nutné, třeba i zrušit a začít úplně znovu a jinak. Nebo se tu nakonec zase pustíme navzájem sami do sebe a bude zle.

Nebude to jednoduché, ale mnohem horší by bylo nechat věci jen tak. Mám však obavu, že mocní tohoto světa nedopustí, aby tyto změny nastaly a proto se budou snažit Brexitu zabránit ze všech sil. Však už taky vytáhly do boje i všelijaké podivné figurky včetně tzv. umělců – ó ano, o tom my Češi víme své, že – a dokonce i pan Beckham, takový trošku lepší fotbalista s dvěmi mozkovými buňkami nám radí, jak důležité je zůstat v EU. Tak jistě, on nepocítí důsledky masivní imigrace a kdykoli může z této země vypadnout kam se mu zachce. To se to pak jiným vykládá co mají dělat. Asi nejhorším případem politické agitace však je to, jak labouristi a příznivci setrváni v EU uchopili velice tragickou smrt paní Jo Cox. Dokonce i její manžel si to neodpustil, aby v jejím jméně dělal politické proslovy. To člověku až obrátí žaludek když to vídí a slyší. Raději to ani nebudu rozpitvávat protože je to velice nechutná záležitost. O tom, jak se v debatě na BBC projevil náš vzorový muslim, starosta Londýna Khan se mi ani mluvit nechce. Taková směsice arogance a agresivity se hned tak nevidí. To si tihle lidé opravdu myslí, že takto přesvědčí lidi, aby udělali co oni chtějí ?

No, uvidíme jak celá věc dopadne. V podstatě se dá říct, že i kdyz lidi freneticky tleskali Borisi Johnsonovi poté co v debatě na BBC označil čtvrtek za den nezávislosti, jen málokdo věří, že se to opravdu povede.

Možná ne. Možná je to jen zbytečná námaha. Ale aspoń ti Britové ukázali, že nejsou pitomé ovce které se nechají vést tam, kde si je přeje mít Německo a jemu podobní. A to se teda náramně cení, za to si jich budu vždycky vážit. Ať už to dopadne jak chce.

PS : Mohli byste prosím vás vy všichni, co pořád melete, že volba je buď Unie nebo Rusko vzít taky na vědomí, že jsou na světě lidé, kteří rozhodně nechtějí patřit pod Rusko ale taky nejsou zrovna nadšeni ze současných USA a že se tito lidé neomylně cítí Evropany, v Evropě chtějí zůstat, jsou demokraté ale mají už po krk nesmyslné byrokracie a sjednocenou Evropu si představují jako společenství samostatných a suverénních států bez idiotů jako je opilec Juncker apod.? Nebo je to pro vás příliš náročná úvaha ? Přestaňte dělat z lidí, kterým na svém národě a civilizaci skutečně záleží, pitomce.

This gallery contains 21 photos.

…. se mi letos zda ponekud rozmarne. Prave kdyz jsem chtela jit fotit z travniku konecne vyrazejici krokusy a vsudepritomne zlute narcisky, priritil se na zdejsi pomery neobvykly a silny blizard a vsecku tu jarni kvetenu zasypal obsahem sve ledove naruce. Celou noc a den vyvadel jako pomateny, dstil snih a ledovy vitr na vsecky […]

This gallery contains 30 photos.

Nahromadilo se mi nepreberne mnozstvi fotek, porizenych casto jen tak nahodou a bez nejakych velkych ambici, o kterych jsem si myslela, ze je jednoho dne usporadam do nejakeho slusneho prispevku stran mesta kde ziju. Lec ouha, casu ani chuti do toho porad jaksi neni. Vzdyt je tolik zajimavych veci, co se daji delat a neni […]

This gallery contains 1 photo.

Preji vsem krasne a spokojene Vanoce. Merry Christmas to everyone. Doprejme si trochu krasne ceske vanocni hudby. Autora jiste vsichni znate. Jakub Jan Ryba a jeho Ceska mse vanocni. Let’s enjoy beautiful Christmas music from one of our famous music composers – Jakub Jan Ryba, Czech Christmas Mass. This is only a small part of […]

This gallery contains 7 photos.

    Příležitost dělá zloděje – nebo nočního fotografa. Ve čtvrtek 29.listopadu jsem se vracel pln dojmů po půl dvanácté z abiturientského srazu z Malé Strany přes most Legií k zastávce tramvají u Národního divadla. Moje tramvaj mi i přes nadějný pokus o překonání sprinterského rekordu Usaina Bolta ujela před nosem (holt mé zánovní polobotky mají do treter daleko), takže […]

This gallery contains 34 photos.

  V lete, behem pocetneho cestovani se mi pri jedne z cest na ruzna letiste postestilo octnout se take v Birminghamu. Jelikoz do odletu zbyvalo jeste nekolik hodin, zasla jsem se mrknout do centra na ten slavny Kaplickeho barak. To jest Selfridges. Birmingham, jak znamo, byvalo velmi prumyslove mesto a je to na nem stale […]

This gallery contains 50 photos.

To se tak jednou o letní neděli jede tramvají po Praze, když tu se ozve hlášení, že se z výjimečných důvodů mění trasa šmirglu co v němž zrovna sedíte. Pak místo aby pokračoval dál po nábřeží zahne kamsi vpravo a šine si to směrem k profláknutému Václaváku a spol. Vzhledem k tomu, že se tak […]

This gallery contains 4 photos.

aneb coby tomu asi rekl pan Holec z Relfexu. V Kromerizi se totiz lide navlekli do znacne archaickych odevu a udelali si k tomu v ulicich oslavu neceho, co byvalo drive velkym svatkem. Rikalo se tomu DOZINKY a symbolizovalo to uspesne zavrseni zni. Vice ci mene. Ja jsem u toho nebyla, nebot jsem uz zase […]

This gallery contains 40 photos.

    Loni v tento čas jsem na blogu zveřejnil staré dědovy fotky z Pražského povstání. Letos se chci také držet tématu, ale trošku jinak. Vzpomněl jsem si, že v květnu 2005 proběhly celkem velkolepé oslavy šedesáti let od konce 2.světové války a osvobození Československa, jejichž součástí byla i veliká přehlídka dobové vojenské techniky na letenské pláni. A my […]

Co se dá napsat k Vánocům, aby to nebyl ten obvyklý kýč ? Přijde mi, že všecko už bylo vlastně řečeno v uplynulých letech.

Tak tedy jen to obligátní Šťastné a Veselé. Na víc už stejně není čas :-).

Mějte se všeci fajně a užívejte si volna a všeho, co vám dělá radost.

xmas-card

o je To jednoho dne svinsky bouchne. Myslím tím Německo. To už totiž není otázka, zda se to stane, ale pouze kdy. Smršť událostí posledních dní nemůže nechat rozumného člověka na pochybách. Tady bude brzo nechutný ohňostroj. To už nebudou jen podpálené ubytovny.

Člověk už se skoro bojí otevřít noviny co z nich na něj zase vyskočí. Právě (v noci) jsem se podívala na britské zprávy a poté, co jsme se dozvěděli o útoku Syřana, při kterém zabil těhotnou ženu a další 2 lidi zranil, objevila se tam zpráva o tom, že v jakési německé vinárně něco vybouchlo. Už říkají, že náhodný únik plynu to není. Zatím hlasí jednoho mrtvého a asi 11 zraněných.

Myslela jsem, že to v Rajchu práskne až tak někdy koncem roku. Pokud to však půjde tímhle tempem, čekám to mnohem dříve.

Protože jak jinak to všecko může dopadnou ? Já Němce celkem znám a ani na vteřinu a ani omylem jsem nikdy nevěřila, že jsou tak nadšení z přívalu nových hladových krků. A ještě k tomu z tak nekompatibilních nekultur. Vždyť ani ty svoje Turky nikdy pořádně nezkousli. O Rakušácích platí to samé. Tam jsem měla možnost žít přímo mezi nimi a velice dobře si pamatuji, jak ani nebyli schopní projet kolem Turka – či jen tureckého děcka – aniž by řekli pohrdavé “Turkische“. Všecky ty vítací opičárny, to byla docela fraška. Tyhle dva národy jsou fajn, pokud tam jedete jako turista a přinášíte peníze. Ale zkuste tam vlézt s holým zadkem a něco chtít. Nebo tam i dělat. Uvidíte a pochopíte, jak se mohl Hitler tak vcelku snadno dostat k moci. Ono to tam totiž pořád někde je. Jen se to dařilo dlouho skrývat, zamalované novým nátěrem úspěšnosti, prosperity a zdánlivé dobroty. Teď, jak velice trefně poznamenal člověk, který v Německu žije, lze pozorovat, jak se v německém národě znovu probouzí bestie. Podle toho, jak chodí Němci nadávat na britské servery bych řekla, že ta šelma už je plně vzhůru a zvedá hlavu. Nebude to hezký pohled, až vstane. Bohužel. Máme se opravdu čeho bát.

Ale, čekal snad někdo něco jiného ? Od samého počátku, kdy se to do Evropy začalo tak hrnout vím, že toto prostě nemůže dobře dopadnout. To není jako pomalu přijmout pár stovek, či tisícovek, předem prověřených lidí a nějak je nechat vsáknout mezi ostatní. Dav, který stále přichází je úplně jiná liga než ti co sem kdysi přisli především makat a využít ojedinělé příležitosti. Kdepak. Tihle jsou především poučeni o svých právech a moc dobře ví, že nás drží v hrsti. A že tu máme politiky, kteří kvůli svému korytu klidně prodají i vlastní matku. Jsme až trapně snadná kořist.

Ale komu to vlastně slouží ? Když si odpočítáte naivy, kteří mají pocit, že musí spasit celý svět tím, že jim dobrovolně vydají vlastní teritorium, kdo jiný z toho těží ? Neziskovky, to všichni víme. Kam jinam by se totiž dalo tak pohodlně odložit tolik pseudovzdělanců z různých měkkých oborů. Kdysi jsem si myslela, že takovou sociologii člověk studuje proto, aby pak doma vylepšoval třeba zařízení pro přestárlé. Jenže ouha, to by se nedalo tak cestovat a multikulturně si užívat.

Pak je tu ovšem taky ten tzv. velký kapitál. Tomu náramně dobře pasuje fronta lidí dychtivých práce. Pak se totiž dá s nimi nakládat jak se zlíbí. Ze strachu o práci udělají ze sebe stádo slepě následující, co mu kdejaký nafrněný manažer řekne. I kdyby to sebevětší hovadina byla. V tomhle případě je to ale poněkud nedomyšleno. Co se bude dělat s tak obrovským davem nevzdělaných, v podstatě negramotných lidí bez jakékoliv kvalifikace ? Průmysl prý je potřebuje, čtu čas od času v českých i německých zprávách. Skutečně ? A jak, prosím pěkně, naučíme v dnešní technologicky vyspělé době složitěji makat lidi, kteří v životě neměli v ruce ani šroubovák ? To jako že jim dáme nějaké fofr školení a oni nastoupí k vysoce sofistikovaným strojům a budou budovat lepší stáří pro ty ušlechtilé Němce ? Tak to je dobrý fór. Řekla bych, že doba, kdy se celkem jednoduše dalo miliony krompáčů a lopat prokopat a proházet k slušné životní úrovni je nenávratně pryč. A co jiného může vlastně dělat člověk, který nic neumí a nezná pořádně řeč. Umývat nádobí nebo uklízet ulice ? Nějak mám pocit, že toto nebude tím, kvůli čemu se pašerákům dává takový ranec, aby se jeden dostal do evropského ráje. Navíc, umí si někdo představit, že například Afghánci budou mít vyvinutý smysl pro pořádek na veřejných prostranstvích ? Pravda, v jejich zemi jsem nebyla. Na druhé straně, vidím, jak to vypadá tady, v zemi již plně multikulturně obohacené. Nebo na fotkách z Kábulu. To není žádný rasismus, to pardon. To je jen konstatování faktu, že každý národ halt vnímá věci po svém a nedá se očekávat, že vždy bude respektovat jiné zvyklosti. My bychom to taky beze zbytku nedokázali.

Nebo ta představa, jak takový “uprchlík“ vstává ráno v pět za ranního kuropění, v jakémkoliv počasí, v zimě v létě, a valí s bandaskou a svačinou do Kolbenky, kde má nárok na přestávku po nějakých čtyrech hodinách práce, když to dobře jde, nevaří se tam halal, vesměs je tam vepřové a držkovat po vedoucím se nevyplácí. Navíc ta spousta bezpečnostních opatření, co musí každý den respektovat a pamatovat si. Kouření povoleno jen o přestávce a to ještě jen ve vyhrazeném prostoru. Žádný silný čaj a nekonečný pokec s přáteli a s tím, kdo jde okolo. Baby jako nadřízené a ostré jak břitva. Opravdu si v tom dovedete představit Abdula z Kábula, a nebo kluka z africké divočiny, zvyklého dělat si co chce ?

Já vím, mnozí sní o tom, že si otevřou nějakou jídelnu, kavárnu, čajovnu. Ti se budou divit ještě víc, až zjistí, co všecko musí provozovatel takového prostoru splňovat. Hygiena, bezpečnost práce, berňák, účetnictví, skladové hospodářství, má dáti dal. A kontroly a daně, vybíraví, rozmazlení zákazníci, kteří mají plno jiných možností, a proč si to nepřiznat, taky předsudky. Ne ne, ani tady to moc slavně nevidím.

A jak to celé zvládnou ty tak zvané služby státu ? Kde se vezme dostatek zdravotníků, míst ve špitálech pro nemocné, učitelů, sociálních pracovníků a i policistů – opravdu se nedá čekat, že každý, kdo přijde nezmagoří a neudělá něco mimo rámec dobrých mravů. Kam je ubytujeme ? Oni nemají zrovna malé nároky. Do kterých škol dáme jejich děcka ? V Británii jsou už teď třídy o více než 30ti žácích, navzdory předpisům. A má být ještě hůř.

A kdo to všecko, sakra, vlastně zaplatí ??? Nikdy, ani jednou, mi nikdo z těch profláknutých sluníček nebyl schopen na tuto otázku odpovědět jasně, konkrétně, bez zbytečného balastu. Samé kecy typu “a však když se trošku uskromníme….a když hrábneme do zásob….a přece se nemáme tak zle“. Jo, tohle poslouchám už hezkou řádku let.

To už má člověk někdy chuť ze zoufalství mlátit hlavou do zdi. Místo dalšího výzkumu v oblastech jako lékařství, technologie a i vesmír, utratíme pracně vydřené peníze na to, abychom uživili lidi, kteří námi nezřídka pohrdají nebo nás dokonce nenávidí. Ti si nebudou dělat vrásky s výrobou potomků, zvláště když se jim bude materiálně snadno dařit díky sociálnímu státu, takže čím víc jim budeme pomáhat, tím víc jich bude. Místo toho, abychom starým a nemocným usnadnili život, budeme plýtvat penězi na policejní ostrahu hranic i našich měst a vesnic, jakož i na soudy a vyšetřování trestných činů, které by se nikdy nestaly, kdybychom měli možnosti si vybírat, koho si k sobě pustíme. Další peníze vyhodíme do luftu v podobě tučných platů pro všelijaké zařazovací kecperty, neziskovky a také ouřady rozhodující o tom, koho si necháme a koho ne. Nemluvě o právnících, kteří z toho mají už teď fantastický kšeft.

A ještě větší balík uletí, až se budeme neúspěšně snažit deportovat ty, kteří tu nemají co dělat. Ale na to vám průměrné slunče řekne, že však se zjistí, kdo je jen ekonomický migrant a toho se zbavíme. JAK ? A kam ho sakra pošleme, když ho jeho vlastní země nebude chtít ? Vždyť v mnoha těch krajinách jsou rádi, že se jich zbavili. Kdo zaplatí ten transport do vzdálených zemí, když už se povede dosáhnout deportace ? Jak se dá takové množství lidí efektivně a racionálně přemístit tak, aby to nestálo šílené peníze ?

A k tomu všemu budeme donekonečna řešit, na co má kdo právo v rámci svobody víry. Budeme nuceni akceptovat názory a zvyky, za které by se i středověk mohl stydět. V naší pracně nabyté sekulární společnosti nakonec musíme respektovat náboženství, které si osobuje kecat do každého aspektu lidského života a dokonce chce vést i stát. Musíme se tvářit jakože je fajn vidět velmi mladou nevěstu, někdy ještě dítě, jak skromně cupitá vedle obstarožního kozla. Nesmí nám vadit, když jsou už i děti od sebe odděleny podle pohlaví. Kolem sebe vídám už i dvou, tříletá děvčátka s hlavou zahalenou tak, aby ani vlásek nevypadl. Není to náhodou jasná diskriminace na základě pohlaví ? Ale pokud by si náš chlap dal inzerát, že do sveho podniku přijme jen muže, tak ho u soudu ugrilujeme tak, že bude moct tak akorát to svoje podnikání zabalit.

Nezbláznil se tu někdo ?

A protože zbláznil, můžeme už brzo čekat výbuch. Budoucnost bohužel opět nevypadá růžově.

A to jsem si kdysi myslela, že nemůže být hůř než komunisti a že rozpadem SSSR jsme z toho nejhoršího venku.

Ach jo. Nejsme. Už abysme si zase stavěli bunkry. To je totiž přesně to, čeho chtějí dosáhnout. Rozhádat nás a dostat nás do války. Pak, až se semeleme navzájem, bude stačit jen přijít a zotročit ty, co přežijí.

Dovolíme jim to ?

YES ! Brexit !

Výjimečně jsem dala do titulku anglické slovo. Nemám ráda jejich používání tam, kde si bohatě vystačíme s češtinou (bohužel, jak vidno na různých debatách, dělá to čím dál víc lidí. Proč ? Aby se pochlubili, že umí trochu anglicky ?). Ale koneckonců, Brexit vyhráli anglicky mluvící lidé a české slovo ANO jsem už použila a jiné, výstižnější, mě pro titul nenapadá.

Pane jo, sledovat hlášení výsledků, to bylo něco ! Díky tomu, že jsem si vpodvečer po práci zdřímla a vzbudila se až kolem půlnoci, plně vyspaná, mohla jsem si dovolit ponocovat a vidět to v přímém přenosu. Zvolila jsem BBC. Přece jen měli lepší grafiku a taky mě zajímalo, jak se tahle novodobá bašta levičáctví, zcela jasně na straně setrváni v EU (bodejť když od ní dostávají štědré dotace) bude chovat. A dobře jsem udělala. To teda byla estráda.

Stejně jako Downing Street a jiná pro – EU místa, kam poslali kamery a reportéry, byli nejprve plní sebevědomí a dokonce i jakési žoviální shovívavosti pro ty, které už považovali za ztracené. Z obrazovky bylo cítit šampaňské chladící se někde v pozadí, delikátní lahůdky a oslavné řeči, jak nakonec měli Britové dost rozumu, aby zůstali v Evropě. Pravda a láska bude vítězit nad rasismem a xenofobií a všichni budeme žít šťastně až do smrti.

Zpočátku se nebylo čeho bát. Jako první dorazily výsledky sčítání z malých enkláv při okraji UK jako jsou Shetlandy a Gibraltar. Tam se čekalo jasné vítězství a nebylo tomu jinak. Mapa na monitoru, kterou měl na svém serveru Daily Mail i BBC studio, se začala plnit žlutou – barvou pro setrvání. Modrá, barva vyvrhelů troufajících postavit se všemocnému molochu, zatím tvořila jen miniaturní flíček kdesi v severovýchodní Anglii, kde na názoru lidí nezáleží. To přežijeme, říkaly suverénní úsměvy komentátorů i hostů. Atmosféra je pohodová, škoda, že už se nedá rozlévat to šampaňské.

Pak naskočilo první větší město Newcastle. Ten sice volil pro setrvání, ale velice těsně. Nastává tak trošku údiv, neboť se nepočítalo s tolika odpůrci. No co je to jen postihlo ? Porovnávají se předvolební grafy, velice přehledně udělané, zabírající stěny studia, mezi kterými chodí skvěle jazykově vybavený a informovaný expert. Tuhle část práce tu skutečně umí. Ale ještě stále je veselo. No tak jsme se trošku spletli a ony ty předvolební průzkumy nejsou nikdy přesné.

Pak je jim dopřáno několik dalších malých vítězství když tu najednou – BANG ! Je tu prvni rána. Na obrazovku modře vyskočí Sunderland se svými 62% pro odchod. Páni, no to je šok ! Teď nastává to pravé divení a proč to asi tak je ? Vždyť tam jsme přece čekali…..a toto je opravdu překvapení….a co si pane XY myslíte (ve studiu se postupně střídají různí hosté) proč se tak stalo ? Ale jak se pánové a dámy stále hlasitě ujišťují, je ještě velice brzo a ten, kdo by chtěl vyhrát, musí mít na své straně nějakých 16 milionů hlasů a to se tedy ještě uvidí.

Opět pár malých vítězství a pak znova – BANG ! Hartlepool, ta bašta sociální labouristické jistoty, zcela jasně pro BREXIT ! Omračujících 69.57% hlasujících chce z EU blázince vystoupit. Tak to už je rána přímo na komoru.

A aby toho nebylo málo, teď tedy konečně začíná ta pravá jízda neboť modré kvapem přibývá i z jiných míst. Přítomní kecperti mezitím rozvádějí, proč zrovna tohle město takto volilo. Hlavní komentátor, David Dimbleby, dle mého názoru štěkavá stará fosilie jakoby vytažená z nějakého muzea, začíná být poněkud nervózní a zjevně odmítá přijmout výsledek jen tak. Vzápětí si však vzpomene, že v jeho povoláni se tu předpokládá nestrannost. Tak se s námahou zklidní a pak sám sebe ujišťuje, že je přece ještě brzo a ani zdaleka nemají všechny výsledky. Jistě bude záhy líp, máme přece Londýn.

A helemese, jedna z okrajových částí Londýna volí pro Brexit ! A pak další ! Chudák David opět třeští zrak a tak trošku mu dochází dech. Přichází určitá rozpačitost. Avšak pak je mu dopřáno něco světlých chvilek, když na obrazovku naskakuje žlutá z dalších, vesměs méně důležitých míst a především ze City of Westminster. Tam to ani jinak dopadnout nemohlo a reportéři i jejich hosté, jakož i analytik procházející se mezi grafy, začínají nabývat bývalého sebevědomí. Ve vzduchu je opět cítit šampaňské, i když trošku zdráhavě. Ukazuje se, že ti lidé nakonec fakt nevolí tak, jak si věrchuška přála. No totok, co si to dovolili ?

Teď už začínají výsledky proudit rychlým tempem a tudíž se nezdržujeme přenosem z jejich vyhlášení. A světe div se. Nastává největší politický šok 21. století. Mapa se totiž plní modrou barvou, s občasnou žlutou kaňkou. Vyjma Skotska a Severního Irska začíná Anglie a především Wales připomínat modrý oceán. I města, u kterých si byli skálopevně jisti, že budou pro setrvání v EU, volí špatnou barvu. Ručička na grafu se vychyluje na stranu Brexitu, rozdíl je jednu chvíli až 7% a začíná být jasné, že jde do tuhého.

Atmosféra v rúzných studiích je nepopsatelná. David konečně ztrácí svůj pracně budovaný „já to vím všechno nejlíp“ glanc a začíná na své hosty chvilkama poštěkávat a přerušovat je. Nelíbí se mu totiž ne jen výsledky referenda, ale i to, jak páni experti mluví.

Najednou totiž ptáčkové zpívají úplně, ale úplně jinak.

  • No ano, my jsme ten elektorát zanedbali.
  • No ano, měli jsme jim narovinu říkat, jak se věci mají.
  • No ano, my jsme se na ty opravdu pracující z našich řad skutečně vykašlali.
  • No ano, ty pracovní smlouvy s 0 garantovanými pracovními hodinami neměly být nikdy takto masivně používány.
  • No ano, pokud jsme tu chtěli tolik cizinců,  měli jsme víc investovat do infrastruktury jako jsou silnice, školy, zdravotnictví, bydlení.
  • No ano, vláda neměla dělat škrty v těchto oblastech a měla víc hlídat ty podnikatele, kteří si navykli často až na hranici práva využívat levné pracovní síly z ciziny na úkor místních.
  • No ano, cizinci neměli být zvýhodňováni v čekacích lhůtách na sociální bydlení. Měli jsme preferovat své vlastní žadatele, aby se tu lidi nakonec necítili jako obyvatelé druhé kategorie. Ve své vlastní zemi.
  • No ano, snadná dostupnost všech výhod sociálního systému sem přivedla davy z ciziny a protože jsou handikapováni nedostatkem znalosti řeči a často i kvalifikace, mohou si s nimi firmy dělat co chtějí a britský občan je tím v nevýhodě.
  • No ano, ty, co tu dlouhodobě zneužívají sociální systém, jsme si tu neměli dál pěstovat, ale prostě je poslat zpět.
  • Tyto obrázky soužití Východoevropanů s místními opravdu nepomohly (a tak to ani zdaleka nevypadá jen v Londýně) :

http://www.dailymail.co.uk/news/article-3568272/Migrants-set-camp-outside-Ritz-London.html

  • No ano, příliš často jsme voličům lhali o tom, jak moc nás masivní, nekontrolovatelná imigrace stojí a ovlivňuje a ano, elity se s tím nesetkají, ty žijí jinde. Ale obyčejný Mr White and Brown to denně vidí ve svém okolí, na své ulici, u svého lékaře, ve škole, kam vodí děcka, na silnicích, po kterých jezdí, atd. A taky když hledá práci. Např. ty polské mafie, co si na mnoha místech dělají samy nábory do roboty ve velkokapacitních provozovnách, kdy Polákům pomáhají proti všem předpisům řádně vyplnit formuláře plus přejít přes pracovní pohovor, ačkoli na to ani nemají, a jiné národnosti včetně místních berou do práce jen když už není zbytí, to fakt měl někdo ohlídat.
  • No ano, podcenili jsme vliv EU byrokracie na životy obyčejných lidí. Třeba podnikatelů v malém, které doslova ruinuje záplava nesmyslných nařízení.
  • No ano, podcenili jsme, jak Britové neradi přijímají cizí nadvládu a diktát nikým nevolených byrokratů, když byli vždy velice samostatnou zemí, kterou od Normanů ještě nikdy nikdo nedobyl.
  • A konečně – no ano, podcenili jsme, jak se lidé bojí přijetí dalších chudých zemí do toho zkostnatělého spolku – najednou všichni ví, že EU taková je – a jaký šok vyvolal návrh zrušit víza pro Turky. Jakož i udělování prozatímních pasů novým azylantům, které si pozvala mama Merkel. S takovým pasem totiž pak můžou kdekoliv po Evropě.
  • A úplně nakonec – no ano, není divu, že se lidi bojí, že se sem dostanou teroristi. Jak nás ta EU vlastně chrání ? Však víme, co se stalo v kontinentální Evropě a už jsme si s tím tady taky dost užili. Navíc nám chtějí napařit jakési kvóty kolik těch uprchlíků máme přijmout, když už teď jsme plní. Ono se lidem fakt moc nelíbí, když se na jedné straně vyhazují peníze za nákladná bezpečnostní opatření, nebo pěstování početných rodin místních fanatiků, kterých se nemůžeme zbavit, a na druhé straně vás ouřada pošle do práce dva měsíce před smrtí, kdy máte rakovinu v terminálním stádiu, protože stát začal utahovat šrouby v sociální oblasti. Ale na nemakačenka z jiných zemí je krátký. No ano, pravil expert, to se pak všecko sečte, ten obyčejný člověk, který je sůl této země, to všecko vidí a pak volí i krajní řešení.

Aha. Takže vy to synci a dcérky už dávno všecko víte. Akorát že jste si ve své nadutosti a samolibosti mysleli, že můžete z lidí dělat blbce donekonečna. Vám totiž je s tou byrokracií a mezi nýmandy jako Juncker dobře. No vida, a vypadá to, že vás dnes ti nedůležití lidičkové  parádně klepnou přes prsty.

Teď už je totiž mapa zhusta modrá a na světlo BBC-boží se začínají vytahovat způsoby předvolební kampaně a kdo to víc podělal. David to zabalil totálně a bez nějakých servítku si štěká po libosti. Takový vývoj nečekal.

Že by to ksakru nebyl zrovna nejlepší způsob, označit každého kdo se bojí masivní, nekontrolovatelné imigrace za rasistu a xenofoba, aniž by se mu dala možnost bez problémů vyjádřit svůj názor ? Opravdu si tvůrce plakátu použitého OBV – Operation Black Vote myslel, že to projde jen tak ? K vidění zde :

http://www.dailymail.co.uk/news/article-3609357/Operation-Black-Vote-unveils-controversial-referendum-poster-comparing-Asian-woman-angry-white-thug-Nigel-Farage-claims-goes-far.html

Oni prý chtěli jenom ukázat lidem s jinou barvou pleti, že jejich hlas je stejně cenný jako hlasy bělochů. Aha. A proto tam naproti miloučké, drobné, staré paní indické národností v sárí plném veselých barev, která by zjevně neublížila ani mouše, sedí už od pohledu agresivní, potetovaný bílý mladík v Martenskách a urážlivě na ni míří prstem. To skutečně není rasismus jako vyšitý ? Proč tam tedy není na té houpačce oproti indické stařence nějaká anglická, tak jak je tu vídáme. Třeba ty stále veselé, optimistické, decentně oblečené v šatech z M&S, a možná i se svým obligátním „cuppa“ ? Nebo dokonce kalíškem brandy či sherry, tak oblíbeného starší generací. Také prý chtěli zvýraznit démonizaci cizinců a lidí jiné barvy pleti v kampani pro referendum. Nebude asi překvapením, když řeknu, že financování této skupiny pochází z levicově orientovaných charitatních organizací. Ti opravdu vidí rasismus za každým (bílým) bukem. Zajímavá a málo diskutovaná věc – mnoho mých barevných spolužáků a kolegů se vyslovilo pro Brexit. Jsou to taky rasisti ?

Zato když něco podobného udělal Farage, jehož tedy rozhodně NEJSEM fanoušek, dostal za to náramný kartáč. Viz :

http://www.dailymail.co.uk/video/news/video-1299898/Nigel-Farage-unveils-new-racist-Brexit-campaign-poster.html

Tady je ale použita skutečná fotografie z reálné situace a komentář k ní říká :

„Bod zlomu. EU nás všechny zradila“.

Na Farage se sneslo pořádné krupobití, že zneužil bídy lidí prchajících před hrůzami války pro své manipulativní účely.

A může mi teda někdo konečně vysvětlit, co za válka zuří v Albánii, Bosně, Kosovu – ti si snad svůj vlastní stát už vybojovali ne ? – nebo v Tunisu, Maroku, Alžíru, Pákistánu – místní rozmíšky mezi klany neberu v úvahu. Nebo proč vidím v davu urpchlíku i vysloveně mongoloidní tváře ? Ti utíkají odkud a před čím ? A jak to, že moje somálská spolužačka jezdí běžně k nim do Somálska na dovolenou, když tu pořád další Somálci žádaji o azyl ? Všechny tyhle národnosti v tom davu najdete. Nemluvě o dalších, kteří přicházejí ze zemí, kde je tak maximálně bída a neshody mezi místními rody a mafiány, ale ne přímo válka. To je sem vezmeme všechny, zatímco na pracáku bude přibývat našich nezaměstnaných ? Kam je proboha všechny dáme ?

Další drobné hřebíky do rakve nešťastného britského EU svazku se dostavily v podobě znechucení z toho, jakým způsobem se místní „pravda láska“ elita postavila ke svým oponentům. Například když rybáři, znechucení stále se utahujícími regulačními šrouby, uspořádali svoji protestní plavbu po Temži. Nějakých 12 rybářských lodí tam pod vedením UKIP chtělo vyjádřit svou podporu Brexitu. Byly však přivítáni jinými loděmi naplněnými tím, čemu se tu říká šampáňoví socialisté. Mezi nimi vynikal jistý Sir Bob Geldof, dnes už multimilionář, jak asi všichni víme původním povoláním vcelku průměrný muzikant a v posledních letech zanícený politický aktivista. (Za co dostal toho Sira, tedy přesněji KBE, se mě neptejte, to tady nechápe asi nikdo kromě jemu podobných). Ten dokonce neváhal na ty tězce pracující rybáře arogantně ukazovat V gesto a svým megafonem se snažil přeřvávat Farage a další řečníky. Tato flotila malých loděk se správně uvědomělými aktivisty, mezi nimiž byla i později tragicky zavražděná poslankyně Jo Cox s celou svou rodinou včetně dětí, pronásledovala ty rybářské lodě kam se hnuly další dvě hodiny a náramně dobře se přitom bavili. A tož asi tolik pro demokratickou debatu. Takto si novodobá elita, která o sobě tvrdí, ze nesnáší rasismus, xenofobii a diskriminaci, představuje vyjádření názoru v demokratické zemi.

http://www.dailymail.co.uk/news/article-3642793/The-Brexit-battle-takes-waves-Nigel-Farage-Bob-Geldof-lead-rival-flotillas-bizarre-clash-Thames.html

Ne, tenhle způsob kampaně se mi opravdu nezdál být inspirativním pro volbu setrvat v EU. A zjevně to došlo i těm ve všech britských studiích v noci z 23. na 24. června. Najednou věděli, že i ti labouristé neposlouchali své voliče a v podstatě je zradili. Není tedy divu, že se část z nich od své strany odvrátila a volila tak, jak jim kázalo svědomí a životní zkušenosti.

Jenže to už bylo pozdě. Škoda už byla udělána a nebylo návratu. S příbývající modrou bylo jasné, že polovina Británie chce z EU ven a na nějaké oslavy už nebylo ani pomyšlení. Londýn, ten tolik velebený zachránce, sice volil převážně žlutě, ale katastrofu už nemohl odvrátit. Šampaňské bylo zapomenuto, hodokvas se nekonal a atmosféra, připomínající dříve přípravy na rozmarnou veselku, se změnila na kar.

V půl páté ráno jsem to musela vzhledem k pracovním úkolům zabalit a šla se vyspat. Ale to už jsem vícemeně věděla, co mě čeká až zapnu počítač. A taky že jo.

UK IS OUT OF EU ! Řvaly na mě titulky ze všech medií a novin.

Taky začaly přicházet sms od známých a přátel, kde bylo víceméně jedno a to samé :

YES, WE DID IT ! Now our country can be great again, we will  be GREAT BRITAIN AGAIN,  taking control of our laws. Not a pupet with the EU pulling the strings !

(Ano dokázali jsme to ! Teď může být naše země opět velkou, zase budeme VELKÁ BRITÁNIE a budeme mít možnost kontroly nad svými zákony, a ne že budeme jen loutkou, kterou vodí na provázkách EU).

Ano, oni to dokázali a mají můj obdiv. Ale ani zdaleka není vyhráno. Už se sbírá další bouře v táboře těch co prohráli. Referendum nedopadlo jak jsme chtěli, tak chceme nové ! No ano, takhle si představují demokracii. Není po našem, tak hodíme z trucu hračky do kanálu a budem kverulovat tak dlouho, až vás nakonec donutíme hlasovat správně (co mi to jen připomíná ? Že by Dublinskou smlouvu a Irsko ? ). Tihle lidé se totiž považují za hodnotnější, jak teď čtu na různých debatách. Nemíní se smířit s tím, že jim údajně vidláci z nějaké Horní a Dolní plus pomatení důchodci rozhodli, že už mají plné zuby nevolených byrokratů a celé te plejády šašků z EU. Rozuměj – obyvatelé Londýna a přilehlých bohatých oblastí přece nebudou dělat to, co jim říká nějaký plebs ze zbytku země, kam oni zabloudí jen omylem když tam musí jet buzerovat svoje méně šťastné podřízené. V této zemi přece už dlouho vše jede tak, jak chce Londýn. A tečka. Však tu také existují odborníci, kteří zcela vážně tvrdí, ze nejlépe by bylo celý sever nějak zakonzervovat a lidi přivést blíže k Londýnu. Naco prý cpát peníze do zbytku země. To není fór !

Tihle lidé nám tu teď zběsile vypočítávají, jak nás EU osvobodila od otrocké práce, neboť jen a jen díky ní máme řádné zákony chránící pracující (jo tak, a já jsem si vždycky myslela, že ty boje za tato práva a odbory začaly už někdy za Viktoriánů. Zas mi někdo podstrčil špatnou četbu).

Taky všelijaká práva menšin, jakož i gayů a lesbiček, nám tu nainstalovala matička EU. Pokud ji opustíme, zahyneme hnusnou smrtí odpadlíků bez jakýchkoliv práv. Co na tom, že jsou již pevně zakomponována do anglických zákoníků (tak to mi tu ve škole zase lhali, když jsme se o tom v rámci diplomového studia učili, protože říkali, že tato úsilí začala už někdy kolem 60.let kdy, pokud vím, žádná EU neexistovala).

Suma sumárum, někdy mám pocit, že EU nás po svém příchodu stáhla konečně ze stromů a jeskyňí, kde jsme předtím tak uboze živořili. A nafoukla nějak i oblohu, abychom ji nemuseli mít stále podepřenou vidlema a běda, když tu naši spásu kopneme do zadnice. Spadne na nás to nebe i s těma vidlema.

Je opravdu otřesné sledovat, jak jsou mnozí lidé už naprosto nesamostatní a zavislí na tom, aby jim někdo říkal, co mají dělat.

Toto bude těžký boj. Země se sice v pátek ráno probudila částečně vítězná, ale taky tu panuje určitá kocovina z tak důležitého rozhodnutí. Penny zapadlo (penny dropped in) jak říkaji Angličani a je jasné, že už není cesty zpátky, přičemž vepředu je jen nejistota. Naprosto nepochybuju, že si teď mnoho Brexiťáků říká, jestli přece jen nebylo lepší nechat věci tak jak byly. Reakce potentátů EU, jakož i příznivců setrvání, nemohou způsobit níc jiného než vyvolávat v těch lidech strach. Jaká to sprostota a arogance zaznívá z Bruselu v reakci na to, že si jim někdo dovolil odporovat. Místo, aby se chytili za nos a snažili se je udržet, ještě neomaleně přilívají olej od ohně. Namísto rozumné debaty šíří atmosféru strachu a vyloučení, aby se už opravda žádná další země neopovážila ukázat jim vztyčený prostředníček. Jaká to odporná sebranka nýmandů osobující si právo nám vládnout. Nechť si z toho každý vezme ponaučení, co za spolek tato bruselská „elita“ je. A já jsem si naivně myslela, že nemůže být hůř než fašisti a komunisti.

Zastánci Brexitu teď nemají jinou volbu než se pevně spojit a vytrvat. A především najit silného, nebojácného a zároveň inteligentního lídra, který se nebude dát lehce smést do propadliště dějin jako nedůvěryhodný a nepřijatelný.

Ale mají ho tady ? Ať se dívám jak se dívám, žádný Churchill aní Thatcherová v dohledu nejsou a přitom jedině takové typy by byly schopné ustát takovou náročnou operaci, kdy se pátá největší ekonomika světa chce odříznout od monstra tak silně propojeného zvnitřku i zvenku. Proti Margaret Thatcherové mám mnoho výhrad ale musím přiznat, že to by byl jediný člověk, který by měl koule na to si s tímhle poradit.

Kde ji ale vzit ? V nejbližších dnech očekávám husto a ne příliš dobré zprávy.

Ale to nic nemění na tom, že YES ! WE DID IT !

Long live Great Britain.

Rule Britannia ! Britannia rule the waves, Britons never never never shall be slaves !

God Bless The Queen