Vršovice byly jednou z obcí, které byly v roce 1922 začleněny to tzv. Velké Prahy (spolu s Karlínem, Žižkovem, Královskými Vinohrady, Strašnicemi, Nuslemi, Michlí atd.) Na rozdíl od historických pražských předměstí Karlína či Vinohrad si zachovaly i po připojení staré vesnické jádro. Dnes z něj zbývá už jen pár domků v okolí kostela sv. Mikuláše. Samotný kostel je jednou z mála historických památek, které se v této pražské čtvrti nacházejí. Postaven byl v roce 1704 na místě, kde dřív stávala gotická sakrální stavba. První svatyně na tomto místě je připomínána ovšem již v r.1088 ! Kostel je jednolodní stavba s uzavřeným chórem, v roce 1896 byla loď prodloužena a vnějšek kostela upraven. Dnes se kostelík a drobné domky okolo něj opravdu poněkud ztrácejí v okolní blokové zástavbě čtyř- až pětipatrových činžovních domů. Holt Vršovice už skoro devadesát let nejsou vesnice…
Pivoš
Comments on: "Vršovický kostelík – od Pivoše" (30)
Tak zase kousek (prazske) historie. Moc hezky, Pivosku, dik. Ale to, jak komanci nastaveli vsude ty hnusny panelaky, absolutne bez citu k okoli (nebo mozna schvalne aby znicili vsecko co bylo lepsi a cemu nemohli rozumet?) je fakt hnus. Bohuzel, vsude se to u nas vidi. Ty slepence ruznych ne-stylu jsou desny. Nepomuzou tomu ani ty barevny omitky, co se na panelaky dneska nahazuji.
Děkuji za uveřejnění Iv
Ta první fotka a la very very old pohlednice je bombózní !
Rado se stalo. To byl takovy momentalni napad s tou jakoze starou fotkou. Prislo mi, ze by to zapadlo do tematu
.
Pěkná procházka po ránu potěší
V pondělí tuplem.
Miluju starší a starou Prahu (ba i připojené venice)
Pěkné, Pivoši. Táta byl Nuselák.
to je skoro za rohem 
Naproti Banzetům babička bydlela….. Naši pak chvíli na Ohradní.
Přiznám se, že jako dítě jsem v městských čtvrtích “návse” nehledala, jako puboš jsem byla víc okouzlena soumračnými uličkami Starého města a jako dospělák jsem se Praze začala vyhýbat.
Tož tak nějak…
Dík za jiné nakouknutí do vzpomínek
Sakra, abych zase nejela v sobotu místo k Andělu na opačnou stranu na Palmovku. Před padesáti lety jsem tam mívávala rande s tetou. Dělala na Sokolovský
Koukám, že se lehce mineme. Profrčím Prahou ve středu ve snaze získat zápočty
No vidíte Witch – a já ve středu ráno razím s kolegama pracovně do Humpolce…
Lidi, tady je hnusně
Moc pěkný, já ty staré části města miluji, moderna mi nic moc neříká.Taková procházka večerním stmíváním po staré Praze a pak zapadnout do teplé, útulné hospůdky, to je pohlazení po duši.
A jaképak je počasí napříč Českem?u nás na Moravě spíš pořád jaro nebo podzim, žádný led a sníh.Taková divná zima.
V Práglu ščije a ščije, mezitím slunko předstírá že bude jaro… sníh jsme tu měli v sobotu asi dvě hodiny…
Taky mám rád nejen historický střed Prahy, ale i ty zapadlé old koutky na periferi… ony taky leckde mizí… mám v knihovně komplet Zmizelou Prahu a vidím, že už bych k ní mohl ze svých fotek začít pomalu dělat dodatky Dodatků…
Toz to tady ted fici jak od Zarici, uz nekolik dni. Ale to je tu v tuhle rocni dobu normal. Vichry od Irskyho more.
Ono to stary leckde ustupuje novymu. Nekde z toho teda dokazi udelat dalsi funkcni domy (trebas prave v L’poolu) a to dokonce i z neceho o cem bych si ja osobne myslela, ze to nebude zadna skoda zbourat. Treba z tovarnich hal a starych skladu. Vsak mam o tom jeste delat prispevek, jak je predelana tahle liverpoolska oblast.
Nekde ale bouraji typicke stare male anglicke domky, protoze je jejich (povetsine zahranicni) obyvatele totalne vybydleli i s prilehlym okolim a to je skoda. Na jejich misto prijdou nove, jeste vic uniformnejsi a sice bude vsecko cistejsi, ale prece jen nejak bez ducha. Mozna se to ale jednou zabydli a bude vypadat vic utulne. Na kazdy pad je mi lito treba stare dokarske ctvrti v Garstonu, kde tedy zili predevsim mistni a to po generace, ktera je dnes sice uplne nova a jiste pohodlnejsi k zivotu, ale uz to neni ono. Jenze to jsou zmeny, jaky prichazeji cela tisicileti. Takhle to asi byt musi.
Děkuji Vám, Pivoši, za zajímavé povídání a krásné fotografie. Opravdu se Vám obojí moc povedlo.
Nj, a prochazet se nekde Anglickem, tim starym, a pak zapadnou do staryho anglickyho pubu je taky fajn
. Vsak to uz znas.
Sím, já taky. A souhlasím, že je to fajn fajn fajnový!
Tak rekla bych, ze tohle se da aplikovat prakticky na kazdou (trosku vyspelejsi) zemi. Vsude je neco staryho, cim se rado prochazi a obvykle se tam vyskytuji i mistni puby. V Americe teda jen bary. No ale prinejhorsim, i bar se da skousnout
.
Vzpomnela jsem si, ze jeste dluzim prispevek o starem (a nove predelanem) L’poolu. Zrovna dneska jsem tam byla a zase se to o neco vylepsilo. To neni tak, ze bych zapomnela. Je pouze nedostatek casu na blog. Patrne tak za mesic se zase nekam odporoucim takze ted je cas prace a podobnych veci
.
Však my si na takový vyňufňaný Liverpool rádi počkáme.
Patrně tak za měsíc se asi budou dít věci!
no to jo, ale jiny nez Vy si (mozna) myslite
. Zatim ale nemam povoleni o tom mluvit, takze mlcim, uz mlcim…:lol:
Mlčeti zlato! A bude to stát za to!!!
Zdarec všem.Vršovice to je tá vesnica u sešívaného stadióna?To víte ,já su z Brna!
To já su taky, ale o cosi Vršovicích už mi taky doneslo. A bylo to snad něco o klokanech.
Klokani? V Praze? Mimo ZOO? Jo, ale holešovickej bratranec mumlal něco o Dolíčku. Ale Dlouhý bidlo řval “Hip hip Čechie!” Tož nevím. Tohle ve Stepi nemáme. My na stadióně nesešíváme a ani neštupujeme. Jen se nám o hodové zábavě některým pletou mezi brankama nohy. Ale áleje taky nemáme. Tak není na………….
Slávááá! -nebo to bylo úúúplně jinak? Kdo to ví? Kdopak nám to dopoví? Kdo s kým, proti komu, o kom nebo bez koho?
To kecas, protoze ja nahodou vim, ze puvodne si ze Zlina
.
Toz, kde jsou stadiony, to ja panove nevim. Coby absolutni sportovni antitalent o tomhle nemam sajn. Jediny sport, co me fakt bavi je turistika a na to my nadsenci stadiony nepotrebujeme
.
Jo ale kdyz se to tak vezme, tak nekdy vlastne sportuju. Treba kdyz jdu s chlapem na fotbal do pubu a to je taky dobry druh aktivity
.
Zdarec mazec
Slušnej člověk (tj. sparťan) Vršovicema pouze projíždí a o stadiony nějakejch sešívek nebo klokanů se nezajímá…
Dobré ráno! Prolítla jsem Prahou, viděla výstavu Jožky Úprky – navíc včera byla zadarmo. Řeknu vám, nemají to tam moc dobře osvětlené. Největší obraz (Kristus na hoře Olivetské) dali tak, že pořádně neosloví – atmosféra je znatelná až z balkónu.
Jééé, to bylo fajn! Doma mne čeká Šťastný domov, svázaný časopis paní a dívek ze 20.let, už se moc těším! Byla jsem rozhazovačná, mám další dva ročníky jiného, jeden stoletý. Hádejte, kolik každý mohl stát?
10,- Kč?
No ja tipuju tak dvacku. At se ksefty hybou
. Ale do tech casaku bych se sama rada zanorila. Akorat ze ja kdyz ctu neco takovyho starsiho, tak pak desne kycham protoze je to obvykle jiz vice zapraseno, pravda, a co by astmatik alergik citim kdejaky zrnko prachu. To me ale neodradi od prolejzani vselijakych antikvariatu, kde se da. Akorat si teda k tomu musim brat leky.
Netuchám, ale asi málo…
Já mám zase doma mj. měsíčník Akvaristické listy, ročníky 1925 a 1926, heč !
Táta vzpomínal, že měl od klukovských let schované hromady Junáků a Vpředů a že když přišel z vojny (někdy v r.1961) tak zjistil, že babička to mezitím fšechno dala pryč…
Takhle dopadli mí stejně staří Junáci
Strefila se Ivanka, dvacku! Šoupli je už do zlevněných a já šla zrovna okolo. Doplnila jsem si též “vzpomínky na budoucnost”, oni tam prodávají i fungl nové knížky -leporela. Mně angličtina nevadí, neb potomci těch pár slovíček ovládají a jejich potomci budou mít totéž. Takže se jistím na doby, kdy se objeví něco prťavého a mám do foroty kdejakou ptákovinu a hračku, co se dá rozdávat do dvou tří rodin stejná.
No a kdyby ne… Tento fond je záložní zásobárnou drobností pro návštěvy nebo dětské účastníky srazů synovy party
Jo, všechny tři svázané ročníky jsou prostě boží a vy se tady máte časem na co těšit
Jejda, ze by, jako, neco ?
Toz, to bysme jiste vseci byli velice radi! 
Ta dvacka me napadla naprosto samocinne, hned jak jsem to cetla. Prislo mi to jako rozumny mnozstvi penez. Ani nevim proc. No vidite, kolik radosti si clovek dokaze udelat za tak malo penez.
A je mi moc lito vsech tech ztracenych casaku, co se s lety podely kdovikam….taky uz nektery veci nemuzeme najit, nase mati asi kdysi az moc uklizela, tedy rozhodne ne do kose, spise si myslela, ze uz to nebudeme chtit tak to nekomu dala…a to je naramna skoda. A co teprve nejaky ty stary knizky, co mel kdysi deda. Neco jako encyklopedie. Ty se teda nevyhodily, rozebrala si je rodina, coz je dobre, ale my k nim pristup uz nemame. Je tolik veci, co se nam porad ztraceji ze zivotu…
Ech, kdyby jen věci….